KRÁTKÉ ZPRÁVY

V BLÍZKÉ DOBĚ

kompletní seznam všech akcí ZDE

RC revue

RC REVUE 5/2013

RC revue 5/2013
1. května vychází páté číslo čtrnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:

V RC revue 5/2013 naleznete

Obsah časopisu RC revue 5/2013
	Maketa F-16 od Skymasteru Není mnoho vojenských letadel, o nichž by se dalo bez nadsázky říct, že jsou živou legendou. Legendou proto, že od počátku roku 1974, kdy se uskutečnil první let stroje následně označeného jako F-16 Fighting Falcon, uplynulo již 39 let, přesto jsou F-16 nejen stále zařazeny do výzbroje asi pětadvaceti států, ale v modernizovaných verzích E a F stále vyráběny a počítá se s nimi i v blízké budoucnosti. Pro modeláře je F-16 určitě atraktivní předlohou jak pro bezpočet existujících a zdokumentovaných markingů, tak pro letové vlastnosti. F-16 byl původně navržen jako lehký stíhač pro manévrové souboje, a má proto dostatečně velkou nosnou plochu s téměř větroňářským profilem, což je zvlášť výhodné po zmenšení do modelářských měřítek. Čínský výrobce modelů s pohonem proudovými motory, firma Skymaster, svůj celokompozitový letoun s použitím uhlíku a kevlaru připravila v měřítku 1 : 6, tedy s rozpětím 1 630 mm a délkou 2 475 mm.	1
	Jak bych dnes začínal? Jedno staré české rčení říká: „Každý začátek je těžký.“ U modelařiny to platí možná dvojnásob. Můžu s klidným svědomím napsat, že o začátcích něco vím, protože jsem ve svém modelářském životě vlastně několikrát začínal. Dvakrát sám, pak jednou se svým synem, a navíc jsem pomáhal několika svým kamarádům. Od mého prvního začátku do posledního se synem uběhlo vlastně už 40 roků a hodně se změnilo. Nejvíc v materiálové oblasti.	10
	Proč právě makety? Dost maketářů si vybírá předlohu podle vztahu ke konkrétnímu letounu. Jiní naopak volí předlohu, která dává více šancí uspět v soutěži a hledají skulinky v pravidlech – tento přístup je často kritizován, ale je pochopitelný: Proč vkládat energii do stavby makety s malou šancí na úspěch? Často slýcháme, že pravidla předurčují k vítězství jen určité typy letadel. Jestli je to pravda, proč je taková chuť stavět právě ty nezvýhodněné makety? Odpověď je nasnadě: Protože svobodný výběr typu bytostně patří k maketařině! Vždyť velká část našeho všedního života je znesvobodněna a omezována různými předpisy a doporučeními – proč bychom je tedy měli poslouchat i v rámci našeho hobby? Někteří modeláři si záměrně vybírají nevhodné předlohy, protože je nezajímá obecný názor, ale model sám – často se soutěží ani nezúčastňují, nevidí v tom smysl, stavějí pouze pro svou vlastní potěchu. Ale těm, kteří soutěží, připadá pochopitelně logické si znovu pozorně pročíst pravidla před tím, než se pustí do nějakého většího projektu, a vybírají si stroj, který má šanci na úspěch. Největší kritika je určena těm, kdo vyhrávají pravidelně s jednoduchými modely. Taková kritika ale přehlíží jeden zásadní bod: Machr, který je schopen opakovaně stavět čistě a přesně jednoduché makety a seřídit je, bude pravděpodobně schopen postavit i složitý letoun – když bude ovšem chtít!	14
	Vysílač DEVO 10 V březnovém čísle RC revue jsme uveřejnili test vysílače DEVO 7E, který je zvláštní především malými rozměry. Tentokrát se podíváme na vysílač stejného výrobce, na typ o něco vyšší úrovně – DEVO 10. Protože oba výrobky mají mnoho společného a nemá smysl stejné věci opakovat, budeme vycházet právě z popisu vysílače DEVO 7E a všímat si především rozdílů a toho, co jsme nezmínili. Vysílač DEVO 10 se prodává samostatně, obvykle se k němu doplňuje dvanáctikanálový přijímač RX1202. Oba výrobky poskytl naší redakci dovozce, firma RCKing. Vysílač je uložen v plastovém výlisku, potištěná kartonová krabice je společná s vysílačem DEVO 7E. Jako příslušenství se dodává USB kabel k aktualizaci programového vybavení a DSC kabel k ovládání simulátoru nebo spojení učitel/ žák. Návody pro všechny vysílače řady jsou v elektronické podobě na CD.	18
	Stabilizátor Guardian 2D/3D Test moderního stabilizátoru Guardian od Eagle Tree, který k nám dováží firma Hořejší model, navazuje na článek o starších stabilizačních systémech, uveřejněný v minulém čísle RC revue. Modul se dodává v blistru, tvoří jej osazená deska s plošným spojem vlepená oboustrannou lepicí páskou do lehkého plastového „tunelového“ krytu. Z jedné strany jsou přístupné výstupní konektory pro čtyři serva a sdružený vstupní konektor, do něhož se připojuje rozvětvená kabelová redukce, z druhé strany modulu najdeme datový konektor a USB konektor pro spojení s PC kvůli nastavení a aktualizaci programového vybavení. Shora jsou otvory přístupné tři trimry řízení zisku. Stabilizátor je kompaktní, nevyžaduje připojení žádného dalšího čidla, s pouhými 11 g hmotnosti se hodí i do malých modelů.	20
	Dvojitý RC spínač Několik čtenářů se na mne obrátilo s dotazem, kde se dají sehnat integrované obvody používané v servozesilovačích. Chtěli si postavit jednoduchý obousměrný regulátor, který jsem popsal před několika roky, případně spínač pomocných funkcí. Bohužel jsem dospěl ke stejnému závěru jako oni, a to že integrované servozesilovače jsou téměř nesehnatelné. Obousměrných regulátorů je sice na trhu spousta, ale výše uvedení čtenáři si je chtěli postavit sami. Radost z vlastního výrobku je podstatně větší než ze zakoupeného. Jal jsem se tedy pátrat na internetu. Objevil jsem stavebnice elektroniky pro modeláře a nakonec jsem se dostal i k jejich výrobci, firmě Hobby-elektro (www.elektronicke-stavebnice. cz). Neváhal jsem a objednal stavebnici dvojitého RC spínače pro modeláře.	22
	Modul AnyLink AnyLink je FHSS modul pracující v pásmu 2,4 GHz, který se přes konektor učitel/žák připojí k libovolnému vysílači pracujícímu na frekvenci 27, 35 nebo 40 MHz či 2,4 GHz a jednoduše spáruje s modelem. Ten musí být vybaven přijímačem označeným Tx-R, což znamená Transmitter Ready pro AnyLink. Podporu tomuto systému již vyslovila řada výrobců RTF modelů, mají je již v nabídce firmy Great Planes, Flyzone a Heli-Max.	23
	1. mistrovství světa v halové akrobacii F3P Německý modelářský svaz jako pořadatel historicky prvního oficiálního mistrovství světa kategorie F3P pořádaného pod hlavičkou FAI prošel složitým procesem přípravy, včetně vydávání všech možných bulletinů a dalších organizačních pokynů. Na konci roku 2012 se i českému týmu za pomoci Svazu modelářů ČR podařilo na tuto soutěž přihlásit. Z původních čtyř možných pilotů nakonec do Německa cestoval tým sestávající ze třech pilotů, manažera týmu a jednoho pomocníka. Z pilotů, které trenér Tomáš Ciniburk nominoval, jeli junioři Jakub Nečesánek a Marek Plichta a senior Jiří Šotola. Manažerem družstva jsem byl já a pomocníkem Emil Nečesánek. Je velká škoda, že jsme nepřihlásili ještě čtvrtého pilota. Byli bychom tak více konkurenceschopní. Dobrých pilotů máme dost.	28
	MythoS, „Formule 1” v F3A Článek o opravdu špičkovém RC akrobatu kategorie F3A nebyl na stránkách RC revue již hodně dlouho, pokud nepočítám různé takříkajíc „dorostenecké“ modely, jako Angel S, Wind, dvouplošník MissWind a podobné na elektromotor řady 50 a 6 článků Li-pol. Model MythoS je plnokrevný soutěžní model pro kategorii F3A s vynikajícími letovými vlastnostmi, splňující i ty nejvyšší nároky na model pro vrcholové soutěžní létání. Stavebnice obsahuje kromě lepidel vše, co je potřebné k dokončení modelu, včetně koncovek táhel, ovládacích pák, kompletního podvozku včetně kol a krytů, vrtulového kužele a dalších drobností. Úroveň zpracování jednotlivých dílů je opravdu vysoká a prakticky se nedá žádná podstatná chyba vytknout.	31
	Polomaketa Beaver Polomaketu kanadského víceúčelového letounu De Havilland Canada DHC-2 Beaver, tedy Bobra (Beaver je anglicky bobr), jsem dostal v originální kartonové krabici s velmi pěkným potiskem. Jednotlivé díly byly dobře zabaleny do bublinkové fólie a zajištěny proti pohybu. Proti běžnému zacházení přepravních služeb je odolnost obalu plně dostačující. Po vybalení dílů z krabice jsem sáhl po návodu. Je v češtině, velmi dobře srozumitelný a s obrázky znázorňujícími krok za krokem postup přípravy letadla. Díly draku letadla jsou čistě odstříknuty z pěnové hmoty do formy i s mnoha maketovými detaily, jako jsou třeba paneláž na trupu a prolisy na kormidlech. Překvapila mě plná mechanizace křídla, nechybějí zde ani štěrbinové klapky uchycené na maketových závěsech. Všechny náhony kormidel i serva jsou skryté uvnitř konstrukce letadla, což také prospívá maketovému vzhledu. Model je prakticky hotový, proto nás moc práce nečeká.	33
	Seawind 300C Model Seawind je polomaketou amerického obojživelného celokompozitového letadla. Nevíme ale kterého, protože je prodáván jako verze 300C, kdežto na letadle je napsáno 3000. Tak jako tak, oba typy letounů jsou čtyřsedadlové, oba mají motor netradičně umístěný v gondole na vrcholu mohutné svislé ocasní plochy a prototypy obou strojů byly zničeny při testovacích letech. Atraktivní tvary a neobvyklá koncepce Seawind přímo předurčují pro zpracování v menším měřítku. Kompaktnost létajícího člunu pak slibuje vysokou odolnost a jednoduchou konstrukci. Není divu, že si firma Hype vybrala Seawind jako předlohu pro svou letošní novinku. Model z pěnového materiálu HypoDur je dodáván v polystyrenovém boxu s kartonovým potištěným víkem.	36
	Čmelák, volná polomaketa čs. letadla na motor 1 cm3 Vzorem pro tento sportovní model bylo nové československé zemědělské letadlo Z-37 Čmelák. Model v měřítku 1 : 11 má oproti předloze zvětšené vzepětí křídla a plochu VOP, nemá některé detaily, například klapky a křidélka či vzpěry podvozku. Je rozkládací, křídlo a VOP se připoutávají obvyklým způsobem k trupu gumou přes kolíky.	43
	Noční létání podruhé V RC revue 3/2013 jsem si se zájmem přečetl článek Jana Špatného Osvětlení malých modelů, a protože se nočním létáním také zabývám, chtěl bych rovněž přispět svými zkušenostmi s tímto nádherným odvětvím RC modelařiny, s létáním s RC modely v noci. V článku popisuji tři modely, s nimiž létám nebo jsem létal na noční obloze, přičemž první a třetí model jsem postavil podle vydaných plánků, kdežto druhý je mé vlastní konstrukce. S létáním v noci jsem začal asi před šesti léty s modelem Elina-P o rozpětí 800 mm, hmotnosti 210 g a s akumulátorem 2s Li-pol 700 mAh, u kterého byla řízena pouze kormidla. Rychlost Eliny byla velmi malá a její osvětlení strohé – po dvou pozičních diodách na koncích křídla. Co se týče orientace a čitelnosti modelu, ta byla stručně řečeno dostačující, nikoli však dobrá. Přesto to byl obrovský zážitek jak pro mne jako pilota, tak pro případné obecenstvo. Vzpomínám si, jak se asi osmdesát metrů přede mnou zastavilo asi na pět minut auto městské policie a odjelo, až když jsem kolem nich proletěl velmi blízko při přiblížení na přistání.	44
	Rekreační elektrovětroň Bird of Time Když někdy kolem roku 1975 vyšel v časopisu Modelář článek o účasti amerických modelářů na mistrovství světa v kategorii F3B s popisem a fotografií modelu Bird of Time, s nímž létali, nedokázal jsem pochopit, jak je možné létat s takovým modelem na vrcholné modelářské soutěži. V době, kdy většina modelářů měla za svůj vzor Graupnerův Cirrus a z něj koncepčně odvozené modely, považoval jsem větroň s jednoduchým balzovým trupem vhodný maximálně jako školní model. Nikdy jsem nepředpokládal, že bych si něco takového mohl někdy postavil. Uplynulo více než 35 let a na internetu jsem objevil fotografie modelů Bird of Time postavených v různých velikostech, létajících jako čisté větroně, alternativně jako větroně s pomocným spalovacím motorem nebo elektromotorem. Prodávají se i jako stavebnice v rozsypu nebo jako hotové modely, s různými jmény, od různých výrobců. Pod vlivem obliby historických modelů (Bird of Time v podstatě svoji koncepci a zřejmě i dobou vzniku začíná do této kategorie patřit) se můj názor na model začal měnit. S odstupem času jsem v něm čím dál víc viděl velmi elegantní model s předpokladem velmi dobrých letových výkonů a vlastností.	46
	Curtiss Wright Travel Air 4000 V roce 2011 jsem navštívil setkání historických a válečných letadel v Hahnweide v Německu, tzv. Oldtimer meet. Přestože jsem tam jel, abych si především prohlédl letadla Piper L-4H, která nakonec nepřilétla, velmi mě zaujalo letadlo Curtiss Wright Travel Air 4000. Jde o dvouplošník o rozpětí 9,44 m s hvězdicovým sedmiválcovým motorem o výkonu 235 k. Toto letadlo s charakteristickým zakončením křidélek, tzv. Elephant Ears (sloní uši) má slavnou historii. Zajišťovalo přepravu pošty na pobřeží Pacifiku a občas s ním létal i Charles Lindbergh. Rovněž se zúčastnilo transkontinentálních závodů, jejichž vítěz L. Thaden letěl právě na Travel Airu s imatrikulací NC 8877.	51
	Cessna 150 Aerobat Stavbu své první skutečné polomakety letadla jsem plánoval delší čas. Měla za úkol být nejenom krásným modelem, ale přinést i radost ze stavby a mít složitější a líbivé zbarvení, aby se zkrátka ostatní modeláři za érem ohlédli... Jak se mi plány podařilo naplnit, mohou čtenáři posoudit sami. Začal jsem výběrem vhodné předlohy. Po mnoha hodinách přemýšlení padla volba na Cessnu 150 Aerobat, která se mi od dětství líbila a jejíž monografie s tímto efektním zbarvením vyšla v časopisu Modelář 3/1973. To byl ale jen základ. Následovalo hledání na internetu, kde jsem stejné zbarvení našel na nově zrestaurovaném letounu. To bylo přesně podle mého gusta, neboť jsem krásné zbarvení nechtěl rušit patinou. Dále jsem Motorové mo dely 52 RCR 5/2013 Cessna 150 Aerobat sehnal plány modelu od konstruktéra od pána boha – Jaroslava Fary – který byl navržen na dvoudobý motor o objemu 6,5 cm3 a vyšel v řadě plánů Modelář.	52
	RC makety letadel (2) Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí před stavbou makety je výběr vhodné předlohy. Musíme si uvědomit, že jde o rozhodnutí, které nás zaměstná na mnoho stovek hodin kreslením, řešením konstrukce a vlastní stavbou modelu. Proto bychom měli výběru vhodného typu letadla věnovat opravdu velkou pozornost. Každý z modelářů má určité sympatie k některému období letectví, jedni obdivují počátek minulého století s jeho plátnem potaženými víceplošníky, další milují zlaté období letectví mezi dvěma válkami, velmi stavěné jsou makety bojových letadel z druhé světové války a s příchodem modelářských proudových motorů zde máme i další nepřeberné množství typů využívajících tento pohon. Dále zde máme spoustu akrobatických speciálů z dob minulých i současných. Jak se tedy má chudák začínající maketář správně rozhodnout? Rozhodnutí bude na něm, já se mu pouze pokusím pomoci neudělat nějakou nevratnou chybu.	56
	Mé zkušenosti s akrobatem Sbach 342 size 120 V RC revue 3/2013 jsem popisoval své zkušenosti s modelem Katana 61 od firmy Black Horse. Dnes se zaměřím na model z podobné „stáje“, ale od firmy Phoenix. Koncem roku 2011 se na našem trhu objevila stavebnice modelu Sbach 342 size 120 pro dvoudobý motor 20 cm2 nebo čtyřdobý 30 cm2. Cena stavebnice byla na takto velký model příznivá – 5 600 Kč, a tak jsem neodolal a zakoupil ji. Po rozbalení jsem byl mile překvapen zpracováním všech dílů včetně vydařené povrchové úpravy. Veškeré drobnosti pro stavbu byly součástí stavebnice. Trochu mě mrzelo a mrzí, že stavebnice od Phoenixu jsou deklarované na stránkách firmy s uhlíkovým podvozkem, ale ty na českém trhu měly podvozky z duralového plechu. V konstrukčním zpracování a uspořádání bylo vše v pořádku, až na klasická negativa asijských výrobců. Tedy především hodně odlehčená konstrukce z třívrstvé překližky. I když je mnoho komponentů zámkováno, není k lepení dílů použito kvalitní lepidlo. Zde stojí za pozornost motorové lože a jeho kotvení v trupu. Nutností je vylepit spoje klíny a vyztužit je Epoxy 1200 a skelnou tkaninou.	58
	Quadrokoptéra Mini Q4 V únorovém sešitu RC revue jsme vám představili malou quadrokoptéru s názvem Quadrocoptera MQR 160. V následujícím textu se budeme věnovat její o něco větší sestřičce, jež nese název Mini Q4. Na český trh tuto quadrokoptéru dodává firma Pelikan Daniel, která ji také poskytla redakci RC revue k vyzkoušení. Quadrokoptéra Mini Q4 od firmy RC System se prodává jako RTF set, tedy kromě napájecích zdrojů vysílače se vším potřebným k letu. Model s příslušenstvím je dodáván v barevné kartonové krabici vybavené praktickým uchem pro přenášení. Jednotlivé komponenty sady jsou uloženy v tenkém plastovém výlisku a zajištěny lepicí páskou a vázacími dráty.	64
	Zhotovení trupu lodního modelu pro skupinu M Lodní modelářství je mým koníčkem již deset let. Přivedl mě k němu můj otec, který se těmto modelům věnuje již 35 let, a děda, jehož také otec pro tyto modely získal. Protože s modely soutěžím, jsem členem Klubu lodních modelářů České republiky. Podle kategorií mezinárodní organizace Naviga, které je náš modelářský svaz součástí, soutěžím s modely skupiny M, což jsou společné závody rádiem řízených člunů s elektropohonem na dané trati a s určenou dobou jízdy. Trupy těchto modelů, a nejen jich, jsou dnes pouze z kompozitových materiálů. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s materiály (tkaninami, laminovacími pryskyřicemi), zhotovováním forem (kopyt) a s vlastním procesem zhotovení kompozitového trupu modelu.	70
	RC kolesový parník Lulonga Model kolesového parníku Lulonga jsem poprvé spatřil na některé zahraniční internetové stránce, nejspíš na Paddleducks. Vymykal se všem mým zaběhnutým představám o tom, jak by měl kolesový parník vypadat, a to jsem měl už za sebou stavbu bočnokolesového parníku Ned Kelly s pohonem parním strojem od firmy Wilesco, který celkem věrně kopíroval pro nás značně exotické tvary australských kolesových parníků, plavících se po řece Murray. Lulonga bylo úplně „ jiné kafe“, podle klasifikace navíc šlo o tzv. quarterwheeler, čili parník s kolesy v zadní čtvrtině trupu. Na druhou stranu nešlo o tak velkou raritu, například naše největší labské motorové remorkéry Jeseníky a Beskydy mají podobnou konstrukci pohonné jednotky. Tyto lodě patří podle mě však už spíš mezi zadokolesové parníky. Lulonga má kolesa sice vzadu, ale pořád jestě na bocích.	72
	Pastičkoloď Při procházení zahraničních modelářských serverů jsem dost často narážel na cosi, co mi připadalo jako výborný nápad, a ke svému údivu jsem se s ničím takovým nesetkal v té naší „kotlince na zlaté ručičky tolik bohaté“. Šlo o různé modely samohybů poháněných obyčejnou a všude běžně dostupnou pastičkou na myši, což je také jediná podmínka a omezení této kategorie. Můj konstrukční počin je zhotoven z desky extrudovaného polystyrenu (EPS) tloušťky 6 mm, který se běžně dá zakoupit v hobbymarketech jako podložka pod plovoucí podlahy. Obchodní názvy se liší podle řetězce, pod který prodejna spadá. Dále je potřeba pastička na myši, ocelová kulatina nebo svářecí drát o průměru asi 3 mm na hřídel koles a trubičky o celkové délce asi 50 mm, třeba zbytky staré teleskopické antény, mosazné trubičky z hobbymarketu nebo lze použít i plastovou trubičku, například z různých lízátek.	74