RC revue

» Časopis » Aktuální číslo


RC REVUE 10/2014

RC revue 10/2014
1. října vychází desáté číslo patnáctého ročníku časopisu RC revue
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 10/2014 naleznete

Obsah časopisu RC revue 10/2014
RC revue 10/2014

Plánek Modelář 80 BD-1 a BD-4

Oba celobalzové modely jsou určeny především pro začátečníky v kategorii M-min. Předlohy pro ně byly vybírány z hlediska jednoduchosti a modelářské vhodnosti v našich podmínkách: Není potřeba tvářet překryt kabiny, vyhovuje upravená plastiková vrtule Igra o průměru 150 mm, i při stavbě z balzy pro minimakety méně vhodné vycházejí oba modely hmotností příznivě včetně polohy těžiště. Oba modely mají oproti předloze zvýšený podvozek a u BD-1 je zvětšena vodorovná ocasní plocha. Třípohledové náčrty skutečných letadel, uvedené na stavebním plánku Modelář pro tuto kategorii poprvé, jsou určeny modelářům, kteří se zúčastní některé svazarmovské soutěže – je to pravidly požadovaný podklad. Oba modely jsou stavebně velmi podobné, proto je stavební postup popsán podrobně pouze u poněkud složitějšího BD-1, kdežto u BD-4 jsou uvedeny jen zvláštnosti. Stavba je popsána ve sledu doporučovaného postupu. Staví se přímo na výkrese chráněném tenkou plastikovou fólií.

10
RC revue 10/2014

Postříbřené magnety

Pořadatelem letošního mistrovství Evropy pro svahové kluzáky s automatickým řízením kategorie F1E byl Slovenský národní aeroklub. Vlastním organizačním zajištěním byl Svazem modelářů Slovenska pověřen RCM klub Martin. Mistrovství proběhlo ve dnech 23. až 29. srpna v okolí Martina. Nutno předeslat, že jak po stránce sportovní , tak i pro pořadatele to bylo jedno z nejobtížnějších dosavadních mistrovství. Výstižnější zkratkou by bylo MME, přičemž první M znamená mokré. Předpověď počasí slibovala vždy na letové dny déšť a jiné lahůdky, na dny neletové slunné počasí. Tentokrát to rosničkářům vyšlo skoro dokonale.

11
RC revue 10/2014

Vysílač JETI DS-14

Po velkém úspěchu firmy JETI model s vysílači DC-16 a DS-16 se očekávalo, jak budou vypadat jejich levnější bratříčci. Palcový typ DS-14 vycházející s modelu DS-16 je v základu osmikanálový vysílač střední třídy, který je možné si podle svých potřeb personifikovat – dovybavit a rozšířit softwarově o další funkce a doplnit o další přepínače a ovládací prvky. Skříň vysílače je stejná jako u DS-16, tedy obrobená z hliníku a černě eloxovaná. Kovové jsou také spodní část (víko) a vrchní panel, na kterém jsou zevnitř upevněny základní deska, přepínače, křížové ovladače a displej. Nápisy a symboly jsou na něj vytištěny. Ostatní části vysílače jsou vyrobeny z plastu (tlačítka pro ovládání menu, boční madla, některé mechanické části křížových ovladačů). Přepínače jsou stejné jako u vysílačů DS-16 a DC-16, s možností změny umístění (vysílač sám pozná změnu a upozorní uživatele). Na horním panelu se vlevo nachází krátký dvoupolohový přepínač, vpravo třípolohový a u každého z nich jedna záslepka pro další libovolný přepínač nebo například PPM výstup pro ovládání simulátoru. Na přední straně vlevo jsou přepínače krátký a dlouhý třípolohový, vpravo dlouhý momentový a krátký dvoupolohový.

16
RC revue 10/2014

Setkání Retroplane 2014

Stovky hodin stavíme model, jedeme přes půl Evropy do hor a tam ho hodíme do propasti. I tak by se s nadsázkou dalo popsat konání některých účastníků setkání Retroplane. Ale pokud vše funguje, vítr najednou neutichne, můžeme si vychutnat krásný tichý let modelu ve výši očí, šumění vzduchu mezi vzpěrami, konstrukci křídla prosvícenou sluncem přes plátěný potah a to vše na pozadí krásné krajiny. Letošní již desáté setkání stavitelů maket historických kluzáků se konalo v půlce června ve východní části Francie v horách podobných slovenské Fatře, západně od města Mulhause, asi 750 km od Prahy. Není to maketářská soutěž, ale jen setkání a hlavně společné polétání, které většina účastníků pojme i jako dovolenou a stráví na daném místě několik dalších dní. Místa konání se vybírají po celé Evropě ve vhodných lokalitách se svahovým prouděním, například zde se létalo již v roce 2007.

20
RC revue 10/2014

Model T-28 Trojan Ultra Micro RTF

Miniaturní RC modely od firmy Parkzone jsou čtenářům RC revue již dobře známé, neboť jich za posledních několik let bylo představeno několik. Tentokrát nám firma Astra, dovozce značky Parkzone na český trh, poskytla k vyzkoušení model T-28 Trojan Ultra Micro v provedení RTF, tedy se vším potřebným k létání. North American T-28 Trojan bylo cvičné letadlo poháněné pístovým motorem, které od počátku padesátých let používalo americké vojenské letectvo a námořnictvo. Model tohoto dolnoplošníku pohání miniaturní stejnosměrný elektromotor, který přes převodovku pohání vrtuli o rozměrech 130/70 mm. Řízeny jsou otáčky motoru, směrovka, výškovka a křidélka. O napájení se stará jeden článek Li-pol o kapacitě 120 mAh.

24
RC revue 10/2014

Olympic 1800

 internetu a okamžitě mne zaujal svými tvary. „To bude něco pro poletování kousek za chalupou,“ řekl jsem si a sadu dílů pro stavbu modelu objednal. V ní byl kromě překližkových výřezů přiložen jednoduchý stavební výkres vytištěný pouze v jedné vrstvě plnými čarami. V žádném případě nejde o plnohodnotnou stavebnici. To se mi právě líbí – mohu použít vlastní nápady a zužitkovat i zbytky materiálu, čímž se výrazně sníží finanční náklady na model. Před započetím stavby si podrobně prohlédneme dodané díly a během studia výkresu si promyslíme stavební postup a obstaráme další materiály a součástky, které budeme k dokončení modelu potřebovat. Jako u předchozích podobných modelů jsem se snažil i u Olympicu využít zbytků balzy a šetřit hmotností. K lepení jsem používal kyanoakrylátové a acetonové lepidlo, výjimečně disperzní D3 a epoxid. Nejprve jsem slepil bočnice a odtokové lišty křídla. K bočnicím nalepené diagonální výztuhy z tvrdé balzy mají v jednotlivých polích odstupňovaný průřez 5 x 5, 4 x 4 a 3 x 3. V polopřepážce v přední části kabiny vypilujeme šikmé zářezy pro smrkovou lištu 5 x 5. Zhruba jsem slepil trup a ve střední části nalepil dolní potah z tvrdé balzy 3.

25
RC revue 10/2014

Nastavení akrobatických modelů F3P

Většina pilotů nad volbou motoru a vrtule příliš nepřemýšlí. Pro soutěžní modely je však tato část nesmírně důležitá, asi jako kvalitní pneumatiky pro závodní vozy. Není potřeba docílit co nejvyšší rychlosti modelu, správným výběrem pohonné jednotky míříme k dosažení konstantní rychlosti ve všech fázích letu. To je důležitý požadavek pro soutěžní let, který nám pomůže učinit dojem na rozhodčí. Dosažení konstantní (a malé) rychlosti není jednoduchý úkol. Model má přirozené tendence v sestupných fázích letu zrychlovat a ve stoupavých zpomalovat. Pro dosažení žádaného výsledku je zapotřebí použít vrtuli o velkém průměru a malém stoupání. Taková vrtule vyžaduje motor s velkým krouticím momentem a nízkými otáčkami. Oblíbené volby motorů jsou: Neutrino 1210-10Y, Glavak indoor 12g motor, AXI 2203/52 a NP Feather 2802/44. Přesné parametry vrtule závisejí na několika faktorech: 1. Letové hmotnosti modelu; 2. množství a účinnosti vzduchových brzd (spojlerů); 3. na motoru samotném.

30
RC revue 10/2014

Avia L-60 Brigadýr

Po válce u nás byly při plnění mnohých úkolů používány letouny Fi 156 Storch. Brzo však začaly dosluhovat, proto v roce 1952 začala skupina kolem konstruktéra Ondřeje Němce v závodě Aero Vysočany vyvíjet nový letoun s tím, že prototyp postaví v továrně Avia v Chocni. Ondřej Němec se dokončení konstrukčních prací nedočkal, neboť v roce 1953 tragicky zahynul. Konstrukční práce pak byly dokončeny skupinou Ing. Zdeňka Rubliče ve VZLÚ v Praze-Letňanech. První prototyp pilotovaný Alfonzem Koblížkem poprvé vzlétl z choceňského letiště v dubnu 1955. Po přistání nadšený pilot oznámil konstruktéru Rubličovi: „Krásně nám to létá!“. Sériová výroba se rozeběhla o rok později a do roku 1958, kdy byla ukončena, z výrobní linky sjelo 273  strojů. V roce 1957 byl vyroben prototyp verze L-160, k jeho sériové výrobě však nedošlo. Více než polovina vyrobených letounů byla dodána především do států bývalé Varšavské smlouvy, ale dostaly se i do Západního Německa, Rakouska, Švýcarska či exotických zemí – Argentiny, Kuby, Sírie či Srí Lanky.

33
RC revue 10/2014

Warbird Meeting 2014

Během úspěšné účasti naší skupiny Great War Flying Circus na loňské akci Horizon Airmeet v Německu jsme byli pozváni na 7. Warbird Meeting, který se konal ve dnech 5. a 6. července 2014 v německém Oberhausenu. Tradiční akce, speciálně zaměřená na válečné modely letadel, se konala na klubovém letišti s překrásnou travnatou plochou a perfektním zázemím. Kemp byl při našem příjezdu doslova napěchován auty a karavany, a tak pořadatel, který se původně domníval, že se tam nějak vejdeme, bleskurychle zareagoval a pro náš cirkus vytyčil další travnatý prostor, který pro jistotu ještě posekal, a navíc přerovnal vibračním válcem! To nás hned na začátku docela odrovnalo, protože s tak vstřícným přístupem jsme se doposud nikde nesetkali.

38
RC revue 10/2014

XXIII. mistrovství světa pro RC makety letadel F4C a F4H

Letošní mistrovství světa pro rádiem řízené makety letadel podle pravidel FAI pořádala Francie na letišti u města Marmande. V kategorii F4C to byl už 23. šampionát, kategorie RC polomaket F4H byla zařazena jako oficiální do programu mistrovství světa poprvé. Po vyřazení upoutaných maket F4B z programu maketářských mistrovství světa v roce 2010 se uvažovalo, která kategorie RC maket vzniklou mezeru vyplní. Polomakety kategorie F4H a obří makety kategorie F4G už na mistrovstvích světa létaly na vložené soutěži OIC (Open International Contest) a obě se ukázaly jako životaschopné. Nakonec byly jako náhrada za upoutané makety F4B správně vybrány polomakety kategorie F4H. Toto rozhodnutí subkomise FAI pro makety jsme podporovali i my – polomakety mají snížený vliv statického hodnocení na konečný výsledek a jsou tak odrazovým můstkem k pozdějšímu vstupu do kategorie F4C, kde je poměr statického hodnocení a letů 1 : 1. Rozdíl mezi maketami kategorie F4C a polomaketami soutěžícími v kategorii F4H však na letošním mistrovství světa nerozeznal ani znalec, natož průměrný divák; jejich kvalita byla srovnatelná. Při rozhodování, kdo z našich maketářů bude ve Francii létat v soutěži maket F4C a kdo v soutěži polomaket F4H, jsem jako trenér obou kategorií neměl snadnou úlohu a musel jsem uskutečnit nejedno těžké rozhodnutí.

42
RC revue 10/2014

14. ročník Setkání obřích modelů

O víkendu přesně v polovině prázdnin se na naši akci konanou na letiště s nádherným výhledem na Lysou horu přihlásilo rekordních 101 modelářů. Několik jednotlivců sice nakonec nedorazilo, ale i tak šlo o skutečně rekordní účast, na chlup přesně stejnou jako v minulém roce. Počasí se letos vypršelo již v pátek, kdy místy bylo „jak v prádelně“, neboť vše, co na zem spadlo, se hned odpařilo. To značilo, že následující dva dny budou ve znamení hezkého a velmi teplého počasí. V sobotu ráno bylo vše připraveno a modely vyrovnány na stojánce vzorně upravené modelářské plochy (o rozměrech 60 x 150 metrů), aby mohla proběhnout i tradiční anketa o nejzajímavější model a nejatraktivnější ukázku. Diváci, kteří se ankety zúčastnili prostřednictvím vyplněného útržku své vstupenky, tak měli možnost získat atraktivní výhru, jíž byl let v ultralehkém letadle nad Frýdkem-Místkem a jeho okolím.

48
RC revue 10/2014

10. Model Air Show Rakovník

Na aeroklubovém letišti u Rakovníka proběhla ve dnech 16. a 17. srpna 2014 jubilejní, již desátá leteckomodelářská akce Model Air Show Rakovník. Počasí se sice v předvečer akce netvářilo příliš příznivě, léto se skokem přesunulo do podzimní plískanice a ráno bylo v okolí Prahy šedivé a deštivé, nicméně když jsem míjel Kladno, obloha se projasnila a po zbytek dne si rozmary počasí nad rakovnickým letištěm vystačily jen se dvěma prudšími krátkými přeháňkami. Organizačně byla akce zvládnuta perfektně, a to až do takových detailů, že mezi parkovištěm a plochou pro diváky byla zavedena mikrobusová doprava a že školy v Rakovníku a okolí dostaly ještě před prázdninami volné vstupenky pro své žáky a studenty.

50
RC revue 10/2014

Mezi třemi pylony

Koncem srpna se konalo v Rakousku na plachtařském letišti Turnau mistrovství světa pro modely s elektropohonem F5B a elektropylonů kategorie F5D, kterého jsem se rovněž zúčastnil jako doprovod našich reprezentantů. Měl jsem tak ideální možnost celý průběh závodu bez problémů sledovat včetně dění v depu. Z mého a nejen z mého pohledu toto mistrovství bylo ukázkou toho, jak se to dělat nemá. Byla to akce naprosto organizačně a personálně nezajištěná. Byl to chaos, nikdo nevěděl, kdy a jak se bude létat, a kdyby se do toho nevložili naši modeláři, nevím, jak by to nakonec dopadlo. Za svoji kariéru jsem se zúčastnil řady mezinárodních závodů a mistrovství světa a nikdy a nikde jsem neviděl, aby předseda mezinárodní jury běhal po letišti, sháněl lidi do funkce pylonových rozhodčích a časoměřičů, aby se vůbec mohlo začít.

52
RC revue 10/2014

Model Bellanca Decathlon

Hledal jsem model, který by byl trochu větší a mohl jsem s ním získat novou zkušenost s benzinovými motory. Dalším podmínkou byla pohodová stavba ušetřená o zdlouhavé vyřezávání přepážek a žeber. Při tomto rozhodování jsem narazil na stránkách www.lasermodely.cz na laserem vypálené výřezy modelu Bellanca Decathlon o rozpětí 2,44 m. Model mě zaujal, proto jsem zakoupil sadu obsahující výřezy dílů křídla a trupu z topolové překližky, stavební plán, laminátový kryt motoru, spojovací duralovou trubku křídla i s laminátovými pouzdry. Protože jsem model vyřezaný CNC technologií stavěl poprvé, rozdělil jsem si nejprve díly na levou a pravou polovinu křídla a trup. Ke stavbě kostry modelu bylo potřeba zakoupit lišty na nosníky křídla a podélníky trupu a balzu na části s tuhým potahem, koncové oblouky atp.

54
RC revue 10/2014

Polomaketa Viper Jet MK II XXL

Viper Jet MK II je pro své elegantní a atraktivní tvary často stavěn jako RC model v nejrůznějších velikostech a poháněn buď elektrodmychadlem, nebo proudovým motorem. Díky své koncepci má obvykle vynikající letové vlastnosti a dokáže dobře zalétat i různé akrobatické prvky. Německá firma Paritech model Viper Jet MK II vyrábí ve velikosti XXL, tedy v měřítku 1 : 2,8. nejde o žádného drobečka – model má délku 3 m a rozpětí křídla 3,5 m; v případě, že je křídlo vybaveno winglety, má rozpětí 3,3 m. Pro pohon tohoto úctyhodného modelu jsem zvolil již dobře známý, spolehlivý a výkonný proudový motor z První brněnské strojírny z Velké Bíteše PBS TJ20 o tahu 210 N. Model je firmou Paritech dodáván jako celokompozitová stavebnice základních dílů s možností volby dalších doplňků, jako například vybavení kabiny, osvětlení, výměnných konců křídla (klasické rovné nebo winglety, kdy výměna trvá asi 3 minuty – otázka dvou šroubů – velmi jednoduché a rychlé) atp.

58
RC revue 10/2014

Abeceda soutěžní RC akrobacie (3)

Zalétnout výkrut je na první pohled jednoduchá záležitost – stačí na křidélka „naložit“ určitou výchylku a výkrut je tu hned. Na soutěžní výkrut jsou ale kladeny určité, řekněme kvalitativní požadavky: – Model musí v průběhu výkrutu dodržovat směr letové dráhy, v níž výkrut zahájil. Při vodorovném výkrutu tedy nesmí klesat, ve svislém výkrutu se nesmí odchylovat od vertikály a při šikmém výkrutu musí dodržovat předepsaný směr. – Úhlová rychlost otáčení by měla být v průběhu celého výkrutu konstantní, tedy taková, jakou si pilot zvolil na začátku obratu. – V průběhu výkrutu by se osa modelu měla pohybovat po ose obratu bez viditelných odchylek. Jinak řečeno: Model má výkrut letět „jako po drátku“.

65
RC revue 10/2014

Mistrovství Evropy 2014 lodních maket NS v Kaliningradu

Necelý rok po konání mistrovství světa lodních maketářů (viz RC revue 10/2013) hostil ruský Kaliningrad ve dnech 21. až 27. července 2014 mistrovství Evropy Naviga sekce NS. Oproti minulému roku byla česká reprezentační výprava co do počtu startujících modelů početnější: 2x F4-A junioři, 1x F4-A senioři, 1x F4-B junioři, 1x F4-B senioři, 1x NSS-A senioři, 2x NSS-B senioři a 3x NSS-C senioři. Tedy pět modelů s elektromotorem a šest plachetnic. Evropský šampionát přilákal reprezentační výpravy šesti států. Pořádající Ruská federace měla nejhojnější zastoupení, dále se do klání o medaile kromě českého týmu zapojili lodní modeláři z Běloruska, Maďarska, Německa a Polska. V tradičně nejhojněji zastoupené třídě F4-A startovalo jak v juniorech, tak v seniorech pouhých osm modelářů.

73
RC revue 10/2014

Springer Cup 2014

Čas od času ve svých článcích zmíním tlačný remorkér třídy Springer. Pravdou je, že se na českých rybnících zabydlel v druhé polovině minulé dekády, kdy se pro některé stal odrazovým můstkem ke vstupu do Tug Towing Cupu. Mnohé modely jsou natolik úspěšné, že sklízejí první místa dodnes, přesto si většina majitelů časem postaví i jiný remorkér.

76
RC revue 10/2014

Jablonecké soutěže 2014

Závěr školních prázdnin patřil každoročním soutěžím lodních modelářů v Jablonci nad Nisou. Tamní Novoveské koupaliště o víkendu 30. až 31. srpna 2014 hostilo 47. Jabloneckou kotvu a 43. Modrou stuhu. Pozvání pořádajícího KLoM Admiral Jablonec nad Nisou přijalo několik desítek lodních modelářů z celé republiky a pochopitelně řada místních. Pomyslným vrcholem akce byla noční soutěž osvětlených modelů, do které se sobotního večera zapojilo 18 lodí bez rozdílu tříd.

76