RC revue

» Časopis » Aktuální číslo


RC REVUE 2/2016

RC revue 2/2016
1. února vychází druhé číslo sedmnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 2/2016 naleznete

Obsah časopisu RC revue 2/2016
RC revue 2/2016

Začátek halové akrobatické sezony 2015–16

Začátek stávající haloletecké sezony byl tentokrát trochu netradiční. Ne, že by přátelé z Německa nepořádali mistrovství, ale blížící se světové letecké hry – WAG 2015 – konané v Dubaji ve Spojených Arabských Emirátech zapříčinily neúčast špičkových halových akrobatických pilotů. A tak se do Německa nevypravila ani česká výprava. Na účasti to bylo znát, mistrovství Německa bylo velmi slabě obsazeno. Marek Plichta, který se na WAG 2015 nominoval, se věnoval tréninku, proto jsme do Německa nejeli. Naopak na začátku prosince odletěl do Dubaje na soutěž aeromuzikálových halových speciálů WAG 2015. Nebylo to vůbec nic jednoduchého, připravit se na tak velký závod, do kterého se nominovalo dvanáct pilotů z celého světa. Marek si navíc do Dubaje nevezl hotový model, ale pouze stavebnici a příslušné komponenty s tím, že model postaví v hotelovém pokoji a zalétá během tréninku. Zvolil model od firmy RC factory, konkrétně Edge 540 V3 SuperLITE v zeleno-černém zbarvení. Volba na toto letadlo padla především kvůli létání ve větší hale – na zimním stadionu, který je součástí největšího obchodního domu na světě Dubai Mall, kde se WAG 2015 konal.

1
RC revue 2/2016

Zkušenosti s RC soupravami Turnigy (FlySky) i-10

Začátkem roku 2015 jsem si pořídil – tehdy poměrně čerstvou novinku – desetikanálovou RC soupravu Turnigy i-10. Totožná souprava, jen s mírně odlišnou skříní vysílače, je FlySky i-10, kterou u nás prodává například společnost BigHobby. O něco později si stejnou soupravu pořídila i má přítelkyně Jitka, máme proto s nimi už dost zkušeností, a tak jsem si řekl, že mě to opravňuje podělit se o ně i se čtenáři RC revue. RC souprava se prodává v pěkné lakované krabici, vysílač i ostatní díly jsou bezpečně uloženy ve výřezech z pěnové hmoty. Internetový obchod BigHobby nabízí RC soupravu FlySky ve dvou variantách – vysílač s desetikanálovým přijímačem, všemi dnes vyráběnými druhy telemetrických senzorů a jednou jednotkou S-Bus, nebo pouze samostatný vysílač a přijímač. Vysílač má ve spodní části těla zasunutý jednoduchý plastový stylus. Balení obsahuje také tištěný návod formátu A5 v angličtině, na internetu lze nalézt jeho podobu i v jiných jazycích, především si ho po stažení lze vytisknout pro lepší čitelnost zvětšený na formát A4.

14
RC revue 2/2016

Osvětlení modelů LED pro noční létání

Noční nebe ve světě již nějakou dobu nepatří pouze osvětleným FunCubům a dalším modelům z pěnových materiálů. Z českých modelářských akcí mám ale pocit, že čím více možností modeláři mají, tím méně se jim do nočního létání chce. Pamatuji si, jak jsem před nějakými čtrnácti léty začal jezdit na přelomu poloviny prázdnin do Strakonic na noční „sranda soutěž“. Létaly tam osvětlené soutěžní elektrovětroně, které si to druhý den rozdaly v kategorii RCEN, hornoplošníky, první EPP samokřídla (kdo si pamatuje Mini Tornádo?) i další modely. Kde je těm dobám konec.

19
RC revue 2/2016

Velká polomaketa amerického cvičného letadla T-28 Trojan

Čtenářům detektivek je známé úsloví „Pachatel se vrací na místo činu“. Svým způsobem je mohu vztáhnout i na své modelářské snažení. Za těch několik roků jsem se již několikrát dostal k modelu, který jsem pro RC revue zkoušel, nějakou dobu provozoval, abych se k němu ve větší nebo menší podobě zase po nějaké době vrátil. Když jsem v roce 2007 testoval konstrukční ARF model T-28 Trojan o rozpětí 1 200 mm (RC revue 1/2008), netušil jsem, že se ke stejné předloze ve dvoumetrovém provedení v roce 2015 zase znovu vrátím. Prototyp stroje T-28 Trojan připravila firma North American jako přímého nástupce legendárního cvičného letadla Texan. První let se uskutečnil v roce 1949. Verze A bylo vyrobeno 1 194 kusů a sloužily pro výcvik amerických vojenských pilotů. Od roku 1952 byly vyráběny další verze, zajímavá byla například verze C s hákem pro nácvik přistávání na letadlové lodi nebo prototypy YAT- -28 E s turbovrtulovým pohonem z roku 1963. Existovala také bitevní verze T-28D. Bohužel právě tento letoun byl prvním americkým letadlem sestřeleným za války ve Vietnamu.

30
RC revue 2/2016

Polomaketa americké dvoumotorové stíhačky Grumman F7F Tigercat

Následovalo sestavení křídla. Do střední části se mají nasunout hliníkové trubky, na ně nasunout motorové gondoly a obě koncové části. Vše se má slepit dohromady epoxidovým lepidlem. Pro zajištění správné polohy při lepení jsou jednotlivé části zajištěny dřevěnými kolíky o průměru 4 mm. Ve stavebnici jsou překližkové šablony, které usnadní svrtání. Těšil jsem se, že po předchozích problémech už vše půjde dobře, ale naopak šlo do tuhého. Největším problémem stavebnice byly laminátové trubky o vnitřním průměru 30,1 mm, zalepené v částech křídla, zatímco spojovací hliníkové trubky měly průměr 29 mm. V tuto chvíli jsem zalitoval, že jsem zlikvidoval původní krabici. Při pokusném sestavení mělo vše opravdu pověstnou „zemědělskou vůli“. Měl jsem sto chutí vše zabalit a poslat Lindingerům zpátky, i když jsem už do modelu investoval poměrně dost práce. Nakonec jsem se do dílny vrátil a na modelu pokračoval.

34
RC revue 2/2016

FunCub XL

Těsně před vánočními svátky nám domů z modelářského velkoobchodu Pelikan Daniel dorazila velká krabice s novinkou od firmy Multiplex – modelem FunCub XL včetně příslušenství a elektroniky potřebné pro zprovoznění letadla. Vlastní stavebnice obsahovala výlisky trupu, křídla a ocasních ploch, uhlíkové nosníky křídla, páky, táhla a další drobné příslušenství včetně vlečného háčku a mechanismu otevírání dveří nákladového prostoru, duralový hlavní podvozek a ostruhu, lehká balonová kola, vrtuli, velké archy samolepicích obtisků a podrobný návod ke stavbě a létání. Dále lze jako speciální výbavu dokoupit sadu plováků, parašutistu „Alfréda“ a sadu světel Power-Multi­light s možností dálkového ovládání.

37
RC revue 2/2016

Soutěžní model kategorie RCEV Etalon XL(R)

Když jsem se před několika léty po velmi dlouhé pauze vrátil k modelařině, bylo jedním z mých přání vlastnit elektrovětroň. Jako první model tohoto typu jsem si tehdy v Hobbykingu vybral a objednal Phoenixe 2000 od Lanyu Model – kompletně osazenou dvoumetrovku s křídlem z EPO (EPP) a prostorným trupem z ABS. Volba to nebyla vůbec špatná a po dodatečném osazení serv předpřipravených klapek jsem s ním dva roky k plné spokojenosti létal a dokonce také občas soutěžil v národní kategorii RCEN. Právě díky soutěžení jsem však začal více vnímat jeho nedostatky: vyšší hmotnost, přesto špatnou pronikavost proti větru kvůli tlustému profilu, a neúčinnou směrovku. Uzrál proto čas na změnu.

42
RC revue 2/2016

Plán 197: Soutěžní oldtimer kategorie E 400-Sport Atair-503D

Tento motorový model je další konstrukcí velmi plodného modeláře Bronislava Sokolíčka z Olomouce. Byl původně postavený pro pohon spalovacím motorem o zdvihovém objemu 0,6 cm3 vlastní konstrukce i výroby. Oproti předešlým Bronislavovým modelům s oblými líbivými tvary je Atair až stroze jednoduchý a účelový. Důvody, které ho k návrhu takového modelu vedly, byly prosté – rychle potřeboval postavit nový soutěžní model a rovněž předpokládal, že by si jej mohli postavit i méně zkušení modeláři, pro něž byly oblé elegantní modely příliš pracné. Ataira Bronislav postavil v roce 1950 jako třetí model, proto je jeho další označení 503.

46
RC revue 2/2016

Ohlédnutí za loňským Nesvačilským podíváním

V sobotu 12. září loňského roku se v modelářské části nesvačilského letiště poblíž Benešova již poosmé konala akce s názvem Nesvačilské podívání. Osmý ročník sice nezní jako velké číslo, nesmíme však zapomínat, že Podívání navazuje na předchozích pětadvacet ročníků akce Setkání obřích modelů. V polovině září se tedy modeláři a diváci v Nesvačilech sešli po třiatřicáté, jen s poněkud rozšířeným „sortimentem“. Současná podoba sází na rozmanitost a atraktivitu a myslím si, že sázku vyhrává. Jako v minulých létech, i vloni setkání probíhalo pod taktovkou známého modeláře a zkušeného moderátora Vladimíra Hadače, kterého jsem minulou sezonu potkal s mikrofonem v ruce téměř na všech akcích, které jsem navštívil.

52
RC revue 2/2016

Modely nad Sliačom

Sobota 19. septembra 2015 začala a končila dažďom. Bohužiaľ tohto roku nám objednávka počasia nevyšla (zmokli sme päťkrát) a odrazilo sa to aj na účasti či už modelárov, alebo divákov. Z prihlásených modelárov kvôli počasiu svoju účasť zrušilo osemnásť a s ohľadom na daždivé počasie sa na akciu prišlo pozrieť približne len 350 divákov, čo bolo o mnoho menej ako vlani. I napriek uvedeným skutočnostiam sa bolo na čo pozerať. Modelári z Čiech a Slovenska predviedli svoje profesionálne umenie za sťažených poveternostných podmienok. Modely boli zastúpené v širokom spektre: Mi-24, BAe Hawk Mk.66, Viper Jet Mk.II, Rafale, dva L-39, vrtuľník Bell 427, Nieuport 17, Fokker Dr.1, An-26, dvaja Spitfiry, F4U Corsair, Tucano, Cessna 172, Piper C-3 Cub, Citabria, Sorrell SNS-2 Guppy, Belanca, Beaver, Ryan, Su-26, Jak-54, Edge, Miss Morava a vetrone Komár a Blaník.

54
RC revue 2/2016

143s vampire

Model Vampire byl navržen pro závody kategorie RC-P. Při návrhu jsme byli vedeni snahou zhotovit aerodynamicky čistý model. Na stavbu modelu je kromě balzy použito výhradně tuzemských materiálů a výrobků – včetně motoru a RC soupravy. I když má model velmi dobré letové vlastnosti, není v žádném případě vhodný pro začínající modeláře, kteří nemají zkušenosti s rádiem řízenými modely. Model totiž musí být velmi přesně a pečlivě postaven. Je nutné si uvědomit, že ve vodorovném letu dosahuje rychlosti okolo 220 km/h a v ostrých zatáčkách kolem pylonů musí odolávat velkému přetížení. S modelem Vampire jsme zvítězili v řadě závodů a v celostátním žebříčku kategorie RC-P za rok 1985. Bez problémů jsme s ním dosahovali času pod 80 s, náš nejlepší výkon je 70 s.

56
RC revue 2/2016

Polomaketa Z-37 Čmelák

Již dlouho jsem si chtěl „ortodoxně zamodelařit“, tedy postavit si model sám od začátku a z klasických materiálů. Původní záměr vybrat si plánek a začít stavět od píky ale blokoval nedostatek času. Nakonec jsem zvolil kompromis a sáhl po stavebnici „v rozsypu“, ale promyšlené a dokonalé. Tou stavebnicí byla polomaketa legendárního zemědělského letounu Z-37 Čmelák. Výrobce, firma Modelservis Petra Žáka, nabízí stavebnici v několika velikostech, a to o rozpětí 1 500, 2 200 a 2 600 mm. Nejmenší verze mi byla předána začátkem roku 2013 k vyzkoušení a hned jsem se celý natěšený pustil do stavby.

57
RC revue 2/2016

Polomaketa Sveti Dorde

Zajímavý malý letounek Sveti Dorde (svatý Jiří), blížící se dnešní kategorií ultralightů, byl postaven v roce 1927 v tehdejším království Srbů, Chorvatů a Slovinců – v pozdější Jugoslávii. Jeho konstruktérem byl Svetozar Vlajkovič a šlo o vůbec první civilní letoun, který byl v Jugoslávii postaven a zaregistrován. Byl poháněn hvězdicovým šestiválcovým motorem Anzani a později si dokonce udělal výlet do Prahy, kde byl motor vyměněn za pětiválec Walter NZ, který jinak poháněl dolnoplošné Avie. Letounek měl rozpětí pouhých šest metrů a naopak poměrně vysokou vzletovou hmotnost 450 kg, takže létání s ním asi nemohlo být zrovna jednoduché.

62
RC revue 2/2016

Kvadrokoptéra Falcon U842

Kvadrokoptéra Falcon U842 se svou sympatickou cenou 3 334 Kč řadí spíše do kategorie hraček než mezi výkonné propracované drony pro zkušené piloty. Je dodávána ve dvou barevných variantách – černé a bílé. Kartonový přepravní kufřík s polystyrenovou vložkou obsahuje téměř sestavenou kvadrokoptéru, vysílač, akumulátor s USB nabíječem, paměťovou kartu s USB čtečkou, sadu ochranných oblouků kolem vrtulí, šrouby, šroubovák, čtyři náhradní vrtule a samozřejmě návod v českém a anglickém jazyce. Především návodu doporučuji věnovat pozornost.

66
RC revue 2/2016

Zlin Z-226A (Z-226AS) Akrobat

Stroj Zlin Z-226A Akrobat byl první sériově vyráběný akrobatický speciál, který vznikl úpravou dvoumístného letounu Z-226T Trenér 6. Zajímavé je, že při zahájení výroby Z-226T byly první čtyři stroje vyrobeny v jednomístné verzi Z-226A Akrobat a nesly poznávací značky OK-KMA až OK-KMD. Letouny OK-KMA, OK-KMB a OK-KMC převzala akrobatická skupina Krajského aeroklubu Olomouc, která s nimi v následujících létech vystupovala na leteckých dnech. Členové olomouckého aeroklubu navíc upravili Z-226 s poznávací značkou OK-MGK na jednomístnou verzi a olomoucká skupina začala vystupovat ve složení „box“.

69
RC revue 2/2016

Šípové křídlo

Historie šípových křídel sice sahá do doby před 1. světovou válkou, ale k praktické realizaci došlo až v období druhé světové války, kdy se ukázalo, že šípová křídla mají při vysokých rychlostech lepší aerodynamické vlastnosti než křídla přímá. Šípová křídla se po druhé světové válce velmi rychle rozšířila u bojových letounů s proudovým pohonem a v padesátých létech se začala používat i na civilních dopravních letadlech, která dnes běžně létají rychlostmi 0,8–0,9 M. S rostoucí maximální rychlostí se zvětšoval i úhel šípu a pro rychlosti 2 M a vyšší se začaly používat tzv. delta křídla (například stíhací letouny MiG-21, Mirage III, F-102, F-106).

74
RC revue 2/2016

O letectví převážně modelářském

V této fázi proudění narůstá tloušťka mezní vrstvy rychle a s tím roste i odpor profilu. Ten je, jak ukazuje další obrázek, tvořen na příkladu souměrného profilu jednak silami třecími a jednak silami tlakovými. Při větších úhlech náběhu převažuje odpor tlakový (obr. 82). A aby to nebylo tak jednoduché, mají to především modely letadel ještě komplikovanější, protože vývoj proudu podél hloubky profilu se mění. Jestliže jsou rozměry profilu nevelké a rychlosti proudění (letu) nízké, nestačí se na jejich předních částech obtékání dostatečně vyvinout. Nazývá se to prouděním podkritickým. Velmi často jde o proudění laminární.

78
RC revue 2/2016

Potahování materiálem Ceconite

Před nějakou dobou jsem se vrhnul na stavbu letadla s více než jedním křídlem. Zpětně vidím, že bych se za to nejraději nakopal do zadnice, protože v okamžiku, kdy bych měl jedno křídlo dokončené, zbýval by pouze trup a ocasní plochy, nicméně u dvouplošníku následuje ještě jedno křídlo navíc včetně jeho usazení, seřízení a potažení. Ostatně touto anabází si jistě prošli všichni stavitelé víceplošných letadel, nicméně výsledná podoba a let takového modelu jistě útrapy při stavbě vynahradí. Protože většina dvouplošníků má plátěný potah křídla, ocasních ploch a ve většině případů i trupu, začal jsem zkoumat, čím a jak na to. Při rozpětí mého modelu 2 800 mm papír nepřipadal v úvahu, tkanina Upraca mne nelákala pro nutnost model potahovat nejlépe ve dvou a za vlhka.

82
RC revue 2/2016

Maketa plachetnice NSS Jester

Plachetnice Jester byla zkonstruována pro těžké podmínky závodu osamělých mořeplavců přes Atlantik. Ve stejném závodě jel i Richard Konkolski se svou Niké. Její tvůrce, Blondie Hasler, major britské armády, použil jako základ trup Folk boat. Vyžadoval od lodi snadnou ovladatelnost a ochranu posádky před nepřízní počasí za každých podmínek. Jester se dala ovládat z kokpitu malým otvorem, navíc vybaveným sklápěcím krytem, jež skýtal ochranu před větrem a vodní tříští. Vývoj takeláže se zastavil u jedné džunkové plachty na vetknutém stěžni bez vantů a stěhů. Taková plachta se dala snadno refovat (zmenšovat plochu vystavenou větru), když nebezpečně zesílil. Komfort při dlouhých plavbách zvyšovalo ještě automatické kormidlo. Stavbu modelu jsem začal sháněním podkladů. Fotografií je dost, ale na rozměrový plán jsem nenarazil a musel jsem si jej tedy nakreslit. Použil jsem k tomu perokresbu bokorysu kompletní lodi a jednoduchý plán na Folk boat, na kterém jsou i dva řezy trupem.

87
RC revue 2/2016

Šoupátkový tříválec Mirka Šrámka

Před časem se k nám parníkářům přidal kamarád Mirek Šrámek. Přinesl na Vyžlovku svoji loď, které říkal Bětka – jinak se jmenovala myslím Elisabeth a byla postavena podle návodu pana Jirouška – trup i parní stroj. Mirek se ukázal být dokonalým strojařem – jeho výrobky okamžitě předvedly svoje kvality a Mirek v průběhu doby ukázal, že to opravdu umí. Za nějaký čas si postavil loď Renown podle plánku Jablonečáků, čili model, který začal vyhrávat všechno, kam s ním jen přijel. Renown nejen krásně a rychle plul, ale předváděl naprosto nádherné vnitřní vybavení, které Mirek průběžně obměňoval a vylepšoval, a my jen zírali, co náš tichý a vyrovnaný kamarád vždycky ve své lodi předvedl. Pro parní nadšence byly „hody“ se jen do jeho lodi podívat.

92