RC revue

» Časopis » Aktuální číslo


RC REVUE 1/2015

RC revue 1/2015
1. ledna vychází první číslo šestnáctého ročníku časopisu RC revue
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 1/2015 naleznete

Obsah časopisu RC revue 1/2015
RC revue 1/2015

Curtiss P-40 Warhawk

Americkou stíhačku Curtiss P-40 Warhawk není nutné modelářské veřejnosti nijak zvlášť představovat. Nepatřila sice mezi nejvýkonnější stroje 2. světové války, ale zejména v Tichomoří kvůli svému širokému nasazení odlétala obrovské množství bojových akcí. Warhawk je díky filmům Tora Tora Tora a Pearl Harbor nakonec poměrně známým letounem i pro letecké laiky. Známé jsou scény, kdy P-40 jako jediné dvě americké stíhačky vzlétly ze záložního letiště proti japonské přesile během útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941. Ekonomickou zajímavostí skutečného letounu je to, že i když ho bylo vyrobeno v různých verzích skoro na 15 000 kusů, firma Curtiss-Wright Corp. na něm nedokázala vydělat a po válce vyhlásila úpadek. Model Curtiss P-40 Warhawk jsem si vybral v momentě, kdy jsem hledal uplatnění pro nový motor MVVS 50 a chtěl oživit svůj letový park nějakou polomaketou vojenského letounu. Akrobatů už mám mezi svými modely celkem dost. Popisovaný model je v atraktivních barvách Tygří letky, v níž sloužili američtí dobrovolníci bojující na čínské straně proti Japonsku. Celá tato zajímavá druhoválečná epizoda je pěkně popsána v časopise Válka revue 07/ /08/2013.

1
RC revue 1/2015

Vysílač Spektrum DX18t

Světoznámý výrobce RC souprav Spektrum se po vyvinutí prvků telemetrie, bezdrátového propojení učitel/žák a hlasového výstupu pustil do jejich osazování nejen do nových výrobků, ale i do postupné inovace svých starších RC souprav, které tyto funkce neměly. Po DX8 (9) a DX6 se dopracoval ke svým „vlajkový lodím“ DX10t (RC revue 8/2012) a DX18 (RC revue 11/2013). Vznikly tak RC soupravy DX18t a DX18V2. Ty sice vycházejí po designové a mechanické stránce z původních, ale mají řadu nových funkcí. Pultový vysílač DX18t je dodáván v krabici z lakovaného kartonu s fotografií vysílače a všemi podstatnými informacemi. Vysílač a další části nejsou v krabici uloženy do tradičních polystyrenových výplních, nýbrž do třídílné výplně z lisovaného papíru. V krabici je dále originální návod a jeho český překlad, nechybí ani sada samolepek. Vysílač Spektrum DX18t vychází z 95 % po mechanické stránce ze staršího typu DX10t. Jde o 10/18kanálový vysílač, pracující v pásmu 2,4 GHz v systémech DSM2 a DSMX, s integrovanou telemetrií, bezdrátovým propojením učitel/žák, hlasovým modulem, výměnnými panely přepínačů a integrovaným nabíječem.

10
RC revue 1/2015

Sekvencér, cyklovač, blikač nebo regulátor pod 100 korun? Není problém!

Každý modelář občas narazí na problém, který musí řešit buď za využití drahých obvodů, nebo složitými „homemade“ vychytávkami. Existuje přitom velice elegantní možnost, jak si s minimální znalostí programování zhotovit to, co chceme, a přesně na míru. Tuto možnost nám dává opensource (tedy bezplatný) projekt pro amatéry s názvem Arduino. Jde o vývojovou desku s mikrokontrolérem a program v počítači, jímž naprogramujeme Arduino tak, jak potřebujeme. Arduin existuje řada. Od největších Mega, které se používají třeba ve 3D tiskárnách, přes Uno až po nejmenší Nano a Pro Mini (obr. 1). Poslední dvě jmenované desky jsou jako dělané pro zástavbu do modelu. Nano je paradoxně trochu větší, protože obsahuje i výstup pro komunikaci přes USB rozhraní. Pro Mini je maximálně ořezané a potřebuje externí USB převodník. Má ale o to menší hmotnost a je podstatně levnější, a pokud nepotřebujeme program často měnit, je to nejlepší řešení. PRO MINI je možné na zahraničních specializovaných serverech pořídit za necelou padesátikorunu včetně poštovného. K němu USB převodník (USB To RS232 TTL Auto Converter Module Serial Port) za 40 korun.

14
RC revue 1/2015

Svahový RC větroň Vagabond z EPP

Vždy jsem chtěl zkusit létání s RC větroněm na svahu, ale nikdy se z mnoha různých důvodů nedonutil k stavbě vhodného modelu. Když jsem však objevil v nabídce firmy Hacker Model Production svahový větroň Vagabond z EPP, bylo rozhodnuto. Na první pohled to je odolný, skladný, obratný a navíc pohledný větroň. Model o rozpětí 1 500 mm má dělené křídlo, takže se vejde za zadní okno auta, použitý materiál EPP je zárukou odolnosti, protože nějaké to přistání do šípkového keře nebo jiného nevhodného terénu není při svahovém létání výjimkou. Oproti jiným modelům z EPP je u Vagabondu zvláštností potah křídla a ocasních ploch hladkou transparentní fólií, který posouvá letové vlastnosti modelu o úroveň výš.

16
RC revue 1/2015

Duet RTF

Duet je malý dvoumotorový elektrolet určený úplným začátečníkům. Dodává se kompletně sestavený a osazený elektronikou, součástí balení je vše potřebné k létání. Směr je u tohoto modelu řízen změnou otáček pohonných elektromotorů, ovládány jsou dále jejich otáčky a také výškové kormidlo. S tímto modelem si tedy užijeme více zábavy než s létajícími hračkami podobné koncepce, které většinou výškovku řízenu nemají. Duet je vybaven jednoduchým letovým asistentem Virtual instructor, který jej v případě krizové situace srovná do stabilní letové polohy, respektive model srovná v příčném směru. Tuto funkci si můžeme vyzkoušet i „nasucho“, když k modelu připojíme baterii, pohneme s některým z ovladačů vysílače a následně s modelem příčně „zavrtíme“. Stabilizace krátkým sepnutím některého z motorů model srovná, aby stále letěl v požadovaném směru a nikam neuhýbal. Pro začátečníky je to určitě praktická věc, která jim usnadní první krůčky při létání.

18
RC revue 1/2015

Focke-Wulf FW 190A MP499 z EPP

Můj model tohoto letounu se zajímavým osudem je postavený z EPP stavebnice od firmy LM Model (FW 190A XL). Někteří modeláři nemají EPP rádi, ale mně se tento materiál líbí. Celkem rychle se dá postavit odolný model velmi slušně připomínající svou předlohu a stále se ještě trochu vyřádit při stavbě. Záleží na každém, kolik času chce stavbě věnovat. Osobně jsem se nechal inspirovat nápady a návody z diskusních fór nebo časopisů. Jsem modelář samouk a nestydím se, když použiji nápady někoho jiného, které vedou k zajímavým výsledkům. Jak říká jeden můj pracovní kolega z Dánska „Nerad znovu vynalézám hluboký talíř“. Stavebnice obsahuje všechny základní díly vyřezané z EPP (tři díly trupu, poloviny křídla, VOP a SOP), výlisek překrytu kabiny z čirého plastu s papírovým rámem, z překližky vyfrézované díly pro upevnění křídla k trupu a motorovou přepážku, další drobné díly jako laminátové páky kormidel, uhlíkové výztuhy křídla a VOP, drát na spojení polovin výškovky, plastové lanovody a ocelové dráty pro náhon ovládání kormidel.

20
RC revue 1/2015

Uhlíkové akrobatické modely F3P Alexeje Lantsova

Podle mého názoru jsou modely kategorie F3P (modely pro halovou akrobacii) v současnosti těmi, které zažívají nejrychlejší vývoj. „Venkovní“ F3A a F3M jsou již poměrně staré kategorie, jejich pravidla jsou roky neměnná a ani modely v nich létající nedoznávají žádných převratných změn. U ha­­lových modelů tomu je však opačně. F3P je poměrně mladou kategorií, již teprve nedávno zaregistrovala FAI. První soutěžní halové modely, představené někdy před více než deseti léty, měly letovou hmotnost okolo 350 g. Tyto modely byly poháněné stejnosměrnými elektromotory, používala se v nich z dnešního pohledu serva o vysoké hmotnosti a akumulátory NiCd. Jednoduše proto, že nebyla k dispozici žádná alternativa. Dnes, díky vývoji RC vybavení a pohonu, máme k dispozici mnohem výkonnější střídavé motory o nízké hmotnosti, Li-pol akumulátory a mikroserva o hmotnosti pouhé dva gramy. Konstrukce modelů se samozřejmě také rok od roku neustále vyvíjí a vylepšuje. Čím dál více pilotů staví své modely z uhlíku namísto z Depronu. Současné špičkové modely se tak letovou hmotností blíží k hodnotě 36 g. Pionýrem v konstrukci halových akrobatů z uhlíku je Alexej Lantsov pocházející z Ruska. Přemluvil jsem ho proto, aby se s námi podělil o některá svá tajemství a představil čtenářům sebe i své modely.

26
RC revue 1/2015

Rekreační elektrolet Frenk

Model Frenk byl navržen pro rekreační polétání, a to i na malém prostoru. Při jeho konstrukci jsem vycházel z požadavku na jednoduchou, rychlou a materiálově nenáročnou stavbu při zachování pěkného vzhledu a aerodynamické čistoty. Stavbu zvládne i méně zkušený modelář, ne však začátečník. Model je možné postavit v „ostřejší verzi“ s křidélky, která je vhodná pro zkušenější piloty, nebo bez křidélek, s negativy na uších; tato varianta je vhodná pro méně zkušené piloty RC modelů. Frenka lze rovněž postavit bez motoru a létat s ním jako s termickým větroňem – s křidélky nebo bez.

32
RC revue 1/2015

Třímetrovka bez předlohy Vertigo 3M

Již asi deset let se věnuji konstruování velkých akrobatických modelů letadel, jejich stavbě a provozu. Slovo „obřích“ je však v dnešní době diskutabilní, takže jen doplním, že model, o kterém se zde bude psát, je mou čtvrtou dokončenou a v praxi vyzkoušenou konstrukcí třímetrového akrobatu. Předchozími modely byly Sbach 342, Yak 55M a Wedell Gilmore – tedy samé polomakety. Pro úspěšné provozování a dosažení správných letových vlastností si výraznými tvarovými úpravami prošel každý z výše uvedených modelů. Většinou šlo především o zvětšení vzdálenosti mezi křídlem a ocasními plochami (ramene), v důsledku o zvětšení délky trupu. Prakticky všichni výrobci velkých akrobatů kopírují s většími či menšími úpravami skutečná letadla a stavějí polomakety. Důvody jsou zřejmé – do vlastního tvarování stroje se nemusí vnášet tolik invence – někdo to již udělal za nás; výhoda je i v předem známých vlastnostech a například i v oblibě určitého typu u veřejnosti. Jedním z dalších důvodů je i možnost soutěžit s modelem v kategorii F3M, v jejíchž pravidlech jsou přímo požadovány polomakety.

34
RC revue 1/2015

Ohlédnutí za loňským Aerovíkendem

Víkend v polovině září bývá v kalendářích mnohých modelářů obvykle vyhrazen k návštěvě velké modelářské akce, pořádané na nesvačilském letišti u Benešova. Její historie sahá do roku 1982, kdy se zde konal první modelářský letecký den. Zatímco dříve bylo setkání vyhrazeno pouze obřím modelům, které musely splňovat určitá kritéria, dnes je tato akce nazvaná Nesvačilské podívání a vystupují v ní i modely, respektive modeláři, kteří mají čím diváky oslovit. Koná se v rámci Aerovíkendu: sobota je vyhrazena především modelářům, v neděli dostanou více prostoru skutečná letadla. Program sestavuje a modeláře na setkání zve zkušený modelářský harcovník Vladimír Hadač.

42
RC revue 1/2015

Úprava motorů se žhavicí svíčkou na benzinové palivo podruhé

Je tomu rok, co na stránkách RC revue vyšel miniseriál o úpravách „žhavíků“ na benzin. Měl ohlas, soudím tak podle telefonátů těch, co se do úprav pustili, nebo o nich uvažují, a těch, co již upravené motory provozují. Mezi tím jsem upravil další motory a provozoval je v modelech. Spektrum otázek, které jsem na toto téma v průběhu roku dostal, bylo široké, pokusím se na ně odpovědět a podělit se o své zkušenosti z provozu upravených motorů. Nejčastější byla především otázka, zda se to vyplatí a kdy. Elektropohon prakticky z modelů vytlačil motory se žhavicí svíčkou do zdvihového objemu 6,5 cm3. Budeme-li uvažovat dobu motorového chodu 10 minut, je elektropohon výkonově i hmotnostně rovnocenný, nebo i hmotnostně výhodnější. Snadnost obsluhy a čistota provozu, minimum dalšího potřebného zařízení, to vše upřednostňuje elektropohon. Nemusíme se starat o drahé palivo, žhavicí zdroj, očistu modelu, údržbu a konzervaci motoru.

50
RC revue 1/2015

Abeceda soutěžní RC akrobacie (6)

V předcházejících dílech seriálu jsme se věnovali obratům, jež se odehrávají ve svislé rovině, a bude proto dobré podívat se i na obraty, které během svého průběhu mění vzdálenost od pilota směrem do hloubky letového prostoru. Typickým obratem sloužícím pro úpravu vzdálenosti (přiblížení či oddálení) letové roviny akrobatické sestavy je cylindr. Cylindr je relativně jednoduchý obrat, ale je u něj třeba ctít některé zásady. Model vstupuje do cylindru z přímého vodorovného letu čtvrtpřemetem do vertikály a zalétne čtvrtvýkrut, jehož smysl otáčení rozhoduje o tom, má-li se model od pilota vzdalovat, nebo se k němu přibližovat.

52
RC revue 1/2015

Oktokoptéra Mikrokopter pod pokličkou

V dnešní době se na našem trhu objevuje řada nejrůznějších multikoptér. S jednou z nich, s typem Mikrokopter Okto XL, mám možnost pracovat, a znám jej proto do nejmenších detailů. Vše začalo úplně jednoduše: Známý mi ukázal oktokoptéru s tím, jestli bych ji dal dohromady tak, aby byla schopná natáčet kvalitní video s kilogramovým fotoaparátem Canon D5. Od zakoupení s ní totiž nebylo možné natočit kvalitní videozáznam, přitom k pouhé- mu fotografování bohatě stačila. Šlo o oktokoptéru pět let staré konstrukce s veškerými doplňky jako jsou navigační modul, kompas, GPS anténa a kamerový závěs. Velká část dílů byla vyrobena kusově.

56
RC revue 1/2015

Zlín Z-50L/LA/LS a LX

Zlín Z-50 je československý akrobatický letoun, s nímž jsou spjaty největší úspěchy našich akrobatů v sedmdesátých a osmdesátých létech minulého století. Málo známá je však skutečnost, že Z-50 byl prvním sériově vyráběným akrobatickým speciálem na světě. Historie „padesátek“ začala na počátku sedmdesátých let, kdy bylo jasné, že nastala doba „plnokrevných“ akrobatických speciálů. Nejprve v Moravanu Otrokovice tým konstruktérů pod vedením Ing. Jana Mikuly zpracoval rozsáhlou studii, z níž vyplynuly požadavky na nový akrobatický letoun. Vývoj byl zahájen na podzim roku 1973 s cílem zúčastnit se mistrovství světa v roce 1976. Protože v té době nebyl k dispozici motor s dostatečným výkonem, bylo rozhodnuto zakoupit motory Lycoming a vrtule Hoffmann.

62
RC revue 1/2015

Karbidové brusné nástroje Perma-Grit

Patřím k modelářům, kteří se jen neradi loučí s nástroji, které fungují a plně jim vyhovují. Bohužel různé nože a brousicí pomůcky patří k těm, které se z podstaty svého určení otupí a je potřeba je čas od času vyměnit. Pokud třeba věnuji energii na nalepení brusného papíru na vhodný hranol, zvyknu si na něj, a tak jej jen nerad po otupení přelepuji. Již od konce sedmdesátých let minulého století vlastním „hladítko“ od firmy Sandvik, tehdy vyrobené poleptáním kovové destičky. Na vytvoření rovné plochy je nepřekonatelné a má ještě jednu vynikající vlastnost – nepoškozuje již vyhlazené plochy (například při broušení hran laminovaných desek). Nenašel jsem však odvahu použít jej čistě na laminát. Už proto, že jsem se smířil s tím, že jej zřejmě hned tak ničím nenahradím.

66
RC revue 1/2015

123s Curie

Přestože maketáři stavějí modely ponorek velmi málo vzhledem k jednoduchostí jejich nástaveb i většinou nevalným plavebním schopnostem, neměli by jen tak pustit ze zřetele Curie. Významnou roli pro plavební schopnosti modelu Curie bude hrát poloha těžiště. I když průřez trupu Curie s balastními nádržemi nasvědčuje tomu, že by loď mohla mít určitou zásobu stability, nebude tato zásoba jistě příliš veliká. Je proto velmi důležité, aby těžiště bylo co nejníže. Nástavba tedy musí být co nejlehčí. Velkým problémem jsou u modelu ponorky montážní otvory, například pro výměnu pohonných baterií, nabíjení akumulátorů, opravy a seřizování mechanismů atp.

70
RC revue 1/2015

Kúcanské Kúty 2014

Po loňské premiéře uspořádali slovenští lodní modeláři druhé soutěžní setkání modelů lodí s funkčními parními stroji u obce Kúty na československém pomezí. V pátek 17. října 2014 se to v motorestu U Janíčkov začalo hemžit řečmi o hořácích, mazničkách, tryskách a jiných potřebných proprietách, bez nichž by parní strojovna dlouho nefungovala. Samotné soutěžní klání bylo na programu až v sobotu. Po deštivém pátku se to ukázalo jako skvělá volba. Lepší počasí si přítomní nemohli přát: babí léto v plném proudu, klidná hladina a jen nepatrný vánek. K dokonalosti chybělo snad jen to, aby slunce po celý den nesvítilo do očí, nýbrž do zad, ovšem to bychom si mohli postěžovat leckde.

71
RC revue 1/2015

Druhý ročník Satria Micro Magic Cupu

Po úspěšném prvním ročníku a také po získání zkušeností s pořádáním seriálu soutěží se v roce 2014 rozběhl v Olomouci druhý ročník seriálu čtyř závodů RC plachetnic kategorie Micro Magic. Jde o malé polomakety skutečné plachetnice Magic vyráběné firmou Graupner. Tyto plachetnice mají na to, jak jsou malé, vynikající jízdní vlastnosti a i v „krabicovém“ provedení velmi dobře plují. Kdo chce, může si k nim navíc pořídit spoustu tuningových dílů. Jde prostě o vynikající závodní model. Celý seriál se stejně jako první ročník odjel v krásném prostředí pískovny Amerika, kde mají závodníci perfektní zázemí díky pochopení majitele celého areálu – je zde možnost celodenního občerstvení a pro samotný závod ideální vodní plocha, která je sice menší, ale úplně bez rostlin. Ani za silného větru se na ní netvoří velké vlny, což je pro takto malé lodě velkým plusem.

72