RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 3/2016

RC revue 3/2016
1. března vychází třetí číslo sedmnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 3/2016 naleznete

Obsah časopisu RC revue 3/2016
RC revue 3/2016

67. Veletrh modelů a hraček

Norimberský veletrh bývá obvykle dobrou příležitostí vysledovat, co nového se v modelářské oblasti na nadcházející období chystá či kam modelařina směřuje. Funkce veletrhu jako jedinečné příležitosti představit novinky se kvůli internetu, sociálním sítím a dalším informačním kanálům trochu vytrácí, spíše se z něj stává pro vystavovatele tak trochu jakási společenská událost, kdy mohou na své stánky pozvat obchodníky či novináře. Oproti loňsku jsem nikterak výrazný úbytek vystavovatelů nezaznamenal, snad jen nejrůznějších „no name“ čínských výrobců bylo o něco méně. Potěšitelné bylo i zjištění, že záplava nejrůznějších multikoptér, často spadajících do kategorie „hraček z asijské tržnice“, dostává jakýsi řád a tyto létající stroje již lze snadněji rozdělit do různých kategorií.

1
RC revue 3/2016

Házecí kluzák V-Max 400 + plánek ke stažení

Házecí kluzák s konstrukčním křídlem jsem nakreslil pro mladší žáky v kroužku, kteří už předtím postavili házedla s křídly vybroušenými z plné balzy. Vycházel jsem z původního modelu o rozpětí 500 mm, který měl poněkud složitější konstrukci křídla i trupu. Výkres na protější straně je zmenšen na polovinu, buď si jej můžete nechat zvětšit v reprografickém studiu, nebo si jej můžete stáhnou ve skutečné velikosti z internetových stránek RC revue ze sekce Ke stažení a vytisknout.

10
RC revue 3/2016

Novinka firmy Futaba -RC souprava 18SZ

Známý výrobce modelářských RC souprav, firma Futaba, přinesl na trh nový vysílač vyšší třídy, který vychází vstříc požadavkům uživatelů na přístroj, který by vyplnil mezeru mezi vysíla- či 14SG a 18MZ. Futaba 18SZ je přístroj cenově dostupnější, avšak zachovává většinu funkcí při stejném, ne-li lepším komfortu ovládání a disponuje mnoha funkcemi užitečnými pro letadla, vrtulníky a nově i multikoptéry. S tímto vysílačem, který disponuje 16 proporcionálními a dvěma neproporcionálními kanály a vysílá v systémech S-FHSS, T-FHSS, FASST a FASSTest, lze ovládat i ty nejsložitější modely. Velký barevný dotykový displej nabízí jednoduché a přehledné nastavování modelů i jejich provoz.

15
RC revue 3/2016

Čtyři malí bratři – devítigramová serva typu 1109

Měl jsem možnost vyzkoušet čtyři malá devítigramová serva typu 1109. Serva se vyrábějí s analogovým a digitálním servozesilovačem a převody buď plastovými nebo kovovými. Obě varianty využívají shodné mechaniky a komutátorový motor. Třídílnou plastovou skříň serva stahují čtyři šrouby, rozměry skříně jsou 23,5 x 12 x 25,5 mm. Převodovka serv je pětistupňová, což umožňuje dosažení slušného krouticího momentu. Poslední ozubená kola mají dostatečně velký modul a šířku, aby byla mechanicky odolná. U provedení MG, tedy s kovovými převody, má první stupeň kola plastová, další s ocelovými pastorky zalisovanými do mosazných kol.

20
RC revue 3/2016

14. Příbramská halovka

Třetí soutěží české zimní halové sezony 2015–16 byla 14. Příbramská halovka. Šestnáctého ledna se do areálu Středního odborného učiliště Dubno sjelo dohromady 23 soutěžících z České republiky a ze Slovenska. Piloti mezi sebou soupeřili ve třech kategoriích povinných sestav. Nejjednodušší je národní kategorie RCEA, kde se létají obraty jako souvrat, výkrut na dvě doby nebo let na zádech do kruhu. Létalo ji pět pilotů a jedna pilotka. Mezinárodní kategorie F3P–AA je náročnější, létají se zde obraty jako výkrut ve visu nebo přemet s integrovaným půlvýkrutem na vrcholu a obraty na sebe plynule navazují. Tuto kategorii létalo 11 pilotů. Nejtěžší mezinárodní sestavu F3P–AP létalo šest pilotů, z nichž pět letělo ještě F3P–AFM, tedy dvouminutový freestyle na hudbu. V rychlostních kategoriích RCHP – Pylony a Air Race se pak střetli někteří soutěžící ze všech kategorií.

22
RC revue 3/2016

10. Turnovská halovka

Je to neuvěřitelné, ale letos to bylo už po desáté, co jsem se svou rodinou a kamarády z modelářského klubu pořádal závod halových akrobatických modelů. Poprvé to bylo v roce 2006, tehdy se pohybovala hmotnost halových akrobatů kolem 150 g a kdo měl model na hranici 130 g, byl králem. Letos tak hmotný model v hale neletěl, běžná hmotnost se pohybuje kolem 70 g a výjimkou nejsou ani modely o hmotnosti kolem 50 g. Já sám létám s modelem Clik EPP z produkce firmy RC Factory, který má naprosto běžnou výbavu a hmotnost 118 g, což stačí tak akorát na tu nejjednodušší akrobatickou kategorii, tedy RCEA.

24
RC revue 3/2016

Soutěžní akrobat Edge 540 V3

Pro halovou sezonu 2015–16 přišla firma RC Factory s novým soutěžním speciálem Edge 540 V3. Model pochází z konstrukčního pera Jana Špatného a je doplněný o stavební fígle Jana Sedláčka. Stavebnice modelu je dodávána v typické „RC Factory“ krabici. V ní najdeme potištěné výřezy ze čtyřmilimetrového expandovaného polypropylenu (kvůli tomu by modelu možná slušelo označení ExtraSuperLite series, jiné modely SuperLite řady jsou vyrobeny z 6 mm EPP), sadu uhlíkových kulatin, variabilní koncovky, kulové čepy, páky kormidel atp. Novinkou je motorové lože, které umožňuje vektorování tahu vrtule – otáčí se společně se směrovkou a tím zlepšuje manévrovatelnost modelu. Stavební návod je klasický, celoobrázkový a zkušenému modeláři by nemělo činit problémy se v něm orientovat a postavit podle něj model (tradičně je k dispozici na internetových stránkách výrobce). Spolu se stavebnicí modelu jsem obdržel doporučenou pohonnou jednotku a serva.

26
RC revue 3/2016

T-28 Trojan

Jak jsem již psal v úvodu toto článku v minulém výtisku RC revue, neuvěřitelný čtvrtý den po vyzvednutí krabice se stavebnicí na poště stál Trojan připravený na dráze modelářského letiště v Medlánkách. Po nezbytných fotografiích „before flight“ jsem přidal plyn, Trojan se pomalu rozjel a po pár metrech se bez zásahu do výškovky a použití „malých“ klapek pomalu vznesl a začal stoupat. Zatáhl jsem podvozek, otočil jsem jej křidélky zpět a zahájil první průlet. Protože Trojan stále mírně stoupal, dotrimoval jsem o pár „zoubků“ výškovku. Následovalo několik průletů pro fotografa a další jemné dotrimování výškovky.

29
RC revue 3/2016

Elektromotor Foxy G2 2814-850

Střídavé“ elektromotory Foxy dodávané firmou Pelikan Daniel patří ke kvalitním výrobkům. V loňském roce přišla na trh druhá generace těchto motorů, která přinesla větší výběr typů a větší účinnost. Mezi charakteristické znaky patří světle modrý elox a u názvu udávaný počet otáček na volt místo počtu závitů. Redakce obdržela od dovozce typ 2814-850. Elektromotor je 36 mm dlouhý, průměr má 35 mm a má 14 pólů. Vnitřní odpor dosahuje hodnoty 50 mΩ. Při napětí 10 V je proud naprázdno 0,8 A.

32
RC revue 3/2016

Polomaketa americké dvoumotorové stíhačky Grumman F7F Tigercat

Protože jsem měl podle za- tahovacího podvozku svrtané otvory a v držácích podvozku byly již zapichovací matice, počítal jsem s tím, že jednoduše pevný podvozek demontuji a místo něj namontuji zatahovací, dodělám pneumatický rozvod a jde se létat. Modelář míní, výrobce však mění… Zatahovací podvozek je na první pohled velmi dobře zpracovaný. Většina dílů je vyrobena obráběním, některé jsou z tažených profilů. Podvozek mně připomněl výrobky firmy Robart, ale výrobce nebyl nikde uveden, jen obligátní Made in China. Přemontoval jsem tedy levý hlavní podvozek a pustil se do pravého.

33
RC revue 3/2016

Pilatus PC-21 Nano Racer

Lietadlá švajčiarskej firmy Pilatus Flugzeugwerke si svojou kvalitou a vlastnosťami získali obľubu u stoviek užívateľov po celom svete. Rovnako úspešne sa presadili ako vďačné predlohy pre množstvo modelov. V tomto ohľade pravdepodobne stále vedie legendárny PC-6 Turbo Porter, ale v posledné roky ho úspešne dobieha elegantný PC-21. Na turbovrtuľovom cvičnom lietadle pre 21. storočie začal Pilatus pracovať v druhej polovici 90. rokov. Cieľom bolo vyvinúť výkonný, ale ekonomický stroj, ktorý by počas výcviku bojových pilotov dokázal plnohodnotne za- stúpiť prúdové cvič- né lietadlá.

36
RC revue 3/2016

Model Pober Pixie aneb zase ve mně bouchly saze…

Určitě to mnozí z vás znají: Máte v dílně rozestavěných několik modelů a stále se nějak nedaří žádný z nich dokončit. A v tom uvidíte někde nějaký nový model a musíte ho hned mít. Takže všechno ostatní jde stranou a začnete hned pracovat na novém stroji. Přesně to se stalo i mně. Na JETI Model Meetingu v roce 2013 létal jeden z účastníků s modelem Starlet, maketou amatérského letadla, hornoplošníkem s velice příjemným letovým projevem. No, a ve mně „bouchly saze“. Okamžitě jsem věděl, že to, co potřebuji, je model nějakého amatérského hornoplošníku s podobnými letovými vlastnostmi.

40
RC revue 3/2016

Polomaketa Doflug D-3802 (J-401)

Při brouzdání ve svých DVD s podklady jsem se dostal do složky Švýcarsko, kde mé oči zaujal stroj Doflug D-3802 s označením J-401. Protože je tento stroj zajímavý nejen svým vzhledem, ale i svou historií, rozhodl jsem se toto krásné letadlo postavit. Při pohledu na něj nás nejprve zaujmou jeho tvary. Trup vpředu připomíná Spitfire, křídlo a SOP jsou podobné jako u P-51D Mustangu, VOP je skoro stejná jako u Mitsubishi Zera a kabina jako z Messerschmittu Bf 109… Prostě málo známý stroj – pro stavbu jako stvořený – spleť všech výše zmíněných znaků různých letadel. No, nepostavte něco takového, navíc méně okoukaného a známého.

45
RC revue 3/2016

Replika historického motorového modelu San José

V našem časopise vyšla řada výkresů historických modelů, ovšem argentinský je pro nás poměrně exotický. Líbivý motorový model zkonstruoval v roce 1948 Antonio Arria a jméno San José mu dal na počest latinskoamerického osvoboditele Dona José de San Martína. Model byl samozřejmě volně létající a poháněl jej americký benzinový dvoudobý motor Super Cyclone o zdvihovém objemu 10 cm3 opatřený vrtulí 14/6. Hmotnost 1 510 g při ploše křídla 53,38 dm2 opatřeného profilem Da- vis 5 dávala nízké plošné zatížení 28,29 g/dm2 a tím i dobré letové vlastnosti a výkony. Prototyp modelu byl v roce 1948 celý červený.

50
RC revue 3/2016

Fokker Dr.1 aneb Richthofenův žlutý trojplošník

V úvodu musím napsat, že tento model bylo pomalu jednodušší postavit, než o něm napsat článek. Jsem zvyklý stavět a popisovat složité makety s mnoha originálními konstrukčními prvky, ale na Fokkeru nic takového nenajdeme. Vznikl jako účelový model pro skupinová vystoupení Great War Flying Circusu, v podstatě takový přerostlý kombatový stroj. Prioritou byla jednoduchá stavba, dobré letové vlastnosti a snadná a rychlá montáž a demontáž na letišti. Ohledně stavebního materiálu se dá s mírnou nadsázkou říct, že jsem vzal otep balzových lišt o průřezu 10 x 10 mm z výprodeje a slepil z nich letadlo. Ale to by bylo přece jen příliš stručné.

56
RC revue 3/2016

Katana na lyžích v Hořicích

Při návrhu a konstrukci lyží jsem se inspiroval článkem Jaroslava Kroufka v RC revue 12/2006. Každá lyže má délku 750 mm, šířku 100 mm a hmotnost 270 g. Lyže jsou zhotoveny z balzy tloušťky 6 mm a polepené z obou stran laminátovou fólií tloušťky 0,4 mm, na spodní straně tvoří fólie zároveň skluznici.

61
RC revue 3/2016

Agusta A109K2 se zatahovacím podvozkem

V RC revue 1/2010 jsem popisoval stavbu polomakety Agusta A109 K2 od firmy Thunder Tiger s mechanikou Mini Titan E325. Přestože v nabídce firmy Pelikan Daniel už není, domnívám se, že jich je mezi modeláři stále dost. Proto čtenářům předkládám námět na další vylepšení tohoto modelu. Předloha verze K2 měla zatahovací podvozek, ale ve stavebnici Thunder Tiger je opatřena lyžemi, které se používají pro kolové podvozky, aby se vrtulník nezabořil do měkkého povrchu. Proto nevadí, že podvozek není zatahovací, předloha jej v této konfiguraci také nezatahovala.

64
RC revue 3/2016

Douglas SBD Dauntless

Střemhlavé bombardéry Douglas Dauntless operující z amerických letadlových lodí měly za druhé světové války lví podíl na zastavení japonské expanze v Tichomoří a přechodu Američanů do ofenzívy. Ve slavné bitvě u Midway na začátku června 1942 Daunt­lessy v krátké době zlikvidovaly čtyři japonské letadlové lodě, jeden těžký křižník a mnoho námořních letadel admirála Naguma, chystajícího se napadnout tento atol. V bojích o Pacifik se na Dauntlessech vyznamenali i naši krajané – pilot Stanley Vejtasa a střelec John Liska.

67
RC revue 3/2016

O letectví převážně modelářském

ro ty čtenáře, kteří se prokousali seriálem v minulých výtiscích RC revue až sem, přidávám několik profilů, jejichž výkony a vlastnosti jsem i podle možností testoval. Nejen podle programu Profili 2.30a Pro (obr. 65, 66, 67 a 68). O vztlaku, odporu, polárách a Reynoldsových číslech - Této problematice bude věnováno několik trochu náročnějších kapitol, převážně z leteckomodelářské aviatiky. Pokusím se je vysvětlit co nejjednodušeji a přitom i správně.

70
RC revue 3/2016

Lyže pro menší modely z 3D tiskárny

K napsání tohoto článku mě inspirovala především skutečnost, že nám konečně začalo ve druhé půlce ledna sněžit, a to i zde v Brně, a pak také můj stále odkládaný záměr postavit si nějaké ty vrtulové RC saně se „stříďákem“, respektive správně s bezkartáčovým motorem, podobné, jaké byly popsány v RC revue 3/2014, jež však poháněl „žhavík“ 3,5 ccm. 

74
RC revue 3/2016

24 pinta - Karavela z flotily Kolumbových lodí, 15. století

Ve snaze zaplnit mezeru v pláncích historických lodí a současně přispět u nás k rozšíření kategorie neplovoucích modelů (v cizině jsou velmi oblíbené) předkládáme modelářům plánek historické karavely Pinta. Podle pravidel mezinárodní organizace lodních modelářů NAVIGA patří tento model do kategorie C, třída C1.

76
RC revue 3/2016

Maketa lodi třídy F2-B Pedro Gual

Pedro Gual byl jeden ze tří člunů, které byly v 60. létech dvacátého století postaveny v tehdejší NSR (Německé spolkové republice) pro Kolumbii. Podle polské dokumentace byly určeny pro celní službu. Čluny byly 31 m dlouhé a 5,2 m široké, poháněly je dva motory. Výzbroj odpovídala účelu, tvořily ji dva kanony – jeden na přídi a jeden na zádi. Čluny mohly plout maximální rychlostí 26,5 uzlu.

77
RC revue 3/2016

RC plachetnice na Slovensku z pohledu Moraváka

Již v roce 2014 jsem se byl podívat na závody rychlostních plachetnic na Slovensku. Mám to tam kousek, proto jsem se vloni rozhodl zúčastnit se závodů slovenského mistrovství ve třídě Micro Magic. První závod jsem jel dne 31. května na laguně Váhu v Žilině spolu s dalšími jedenácti účastníky. Krásný závod za pěkného počasí se odvíjel pro mne podle toho, jak zrovna stávkovala technika mé plachetnice Micro Magic. Výměna přijímače a poté i serva ovládajícího plachty znamenala velkou ztrátu. Přesto jsem nakonec skončil druhý. Vyhrál Miloš Gežo (SVK-30), třetí skončil Jaromír Sýkora (CZE-32) z Olomouce.

82