Facebook RC revue

RC revue

» Časopis » Archív časopisu

RC REVUE 3/2017

RC revue 3/2017
1. března vychází třetí číslo osmnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:

V RC revue 3/2017 naleznete

Obsah časopisu RC revue 3/2017
	68. Veletrh modelů a hraček Letošní veletrh modelů a hraček se konal ve dnech 1. až 6. února tradičně na obrovském výstavišti v Norimberku. Stejně jako v létech minulých jsme se na tuto zřejmě nejvýznamnější evropskou výstavu vypravili s redakčními kolegy a více než kdy jindy byli zvědaví, co nového či zajímavého uvidíme. Jak je patrné i z jiných oborů, také v modelařině se význam podobně koncipovaných výstav, zaměřených především na seznámení odborné veřejnosti s novinkami či navázání nových obchodních vztahů, snižuje. Internet je prostě všemocný a možnost „osahání“ nemusí být vždy lákadlem.	1
	Vysílač FrSky Taranis Q X7 Od společnosti RC Studio jsme obdrželi k redakčnímu testu palcový vysílač nižší třídy pracující v pásmu 2,4 GHz s podporou telemetrie Taranis Q X7 společnosti FrSky. Jen letmo připomenu, že společnost FrSky vyrábí a dodává ještě dva vysílače střední třídy se systémem OpenTX, a to palcový Taranis Plus a pultový Taranis-E, a vlajkovou lodí je přístroj Horus X12S se systémem FrSky-OS nebo OpenTX, o kterém jsme psali v RC revue 11/2016. Zákazníci a uživatelé tak dostávají ucelenou řadu přístrojů podle svých potřeb a finančních možností s nezanedbatelnou výhodou toho, že všechny přístroje jsou kompatibilní se všemi moderními přijímači FrSky.	12
	Nabíječ iSDT SC-608 Společnost iSDT vznikla v srpnu roku 2015 na univerzitě v Shenzenu v Číně spojením nadšených inženýrů, fotografů, letců a supply chain expertů se zaměřením na nové a vylepšené nabíjecí a napájecí systémy v oblasti rádiem řízených modelů a dronů. V budoucnu by se společnost chtěla věnovat vývoji parkovacího systému pro drony, napájecích systémů, závodním kvadrokoptérám a inteligentním akumulátorům.	15
	Akumulátory Lithium-polymer 2017: True C Akumulátory na bázi lithia se objevily na trhu už v 60. létech minulého století. Šlo tehdy o primární články, které nelze nabíjet. Jsou dodnes známé a stále užívané jako „knoflíky“. Vývoj nabíjecích, sekundárních článků trval dost dlouhou dobu a jistě není dosud ukončen. Akumulátorů na bázi lithia existuje řada různých typů. Liší se chemickým složením legovacích komponent. Různé typy mají své výhody a nevýhody. Nejlepší poměr výkonu a hmotnosti mají akumulátory lithium-polymer. Proto také si vydobyly největší rozšíření pro pohon elektromotorů v RC modelech. Na trhu jsou už řadu let, přesto všechny jejich vlastnosti nejsou uživatelům známé.	18
	Maketa větroně Z-125 Šohaj 2 Jako kluk jsem chodil na poličské letiště obdivovat větroně Pionýr a Šohaj. Zvlášť druhý z nich se mi velice líbil jak na zemi, tak i v letu. Krásný pohled na něj u mne přetrvává dodnes. Poslední Šohaje byly v našich aeroklubech zrušeny v roce 1968 a byly nahrazeny modernějšími typy větroňů. Celkem jich bylo vyrobeno 378 kusů. V roce 1985 však vyšel v edici časopisu Modelář plánek číslo 136s na model Z-125 Šohaj 2 zkonstruovaný Josefem Petráněm. Plánek jsem tehdy zakoupil a založil mezi ostatní. Šohaje autora plánku jsem ale měl možnost vidět na vlastní oči již v osmdesátých létech minulého století při soutěži modelů maket větroňů, kterou tehdy pořádal LMK Svitavy na poličském letišti.	22
	Plánek Modelář 100 - Muška, Zuzka, Sova a Majka Házedla jsou a zřejmě ještě nějaký čas budou v našich podmínkách prvním praktickým stupněm modelářského výcviku, i když zalétání modelu A3 nebo A1 je méně složité, než dostat z házedla všechno, co v něm je. Je tu totiž více proměnných hodnot: k nejdůležitějším patří schopnost švihem vyhodit model co nejvýše a velmi rozdílné rychlosti při hození a při kluzu.	26
	Halová akrobacie uprostřed sezony 11. Turnovská halovka Tradiční halová soutěž, která se létá od roku 2006, se letos konala již po jedenácté, a to v sobotu 7. ledna. Pořadatelem byl rovněž tradičně MK Mnichovo Hradiště. A aby tradic nebylo málo, soutěž se i jako vždy v minulosti letěla v Turnově ve sportovní hale místní tělovýchovné jednoty. Ředitelem soutěže jsem byl já, avšak letos mi vydatně pomáhali kolegové z klubu Jan Šabaka, Karel Duňka, Kamil Mrázik, syn Marek, dcera Vendula a v neposlední řadě též moje manželka Eva. Bez jejich pomoci si nedovedu představit, že bych soutěž uspořádal. Věřte nebo ne, není to opravdu žádná legrace.	27
	Halový akrobat Clik R2 SuperLITE Před začátkem halové sezony 2016–17 jsem navštívil firmu RC Factory, abych se seznámil s novinkami pro nadcházející období, plné soutěží v hale. Po krátké debatě se spolumajitelem firmy Janem Sedláčkem mladším jsme se dohodli, že vyzkouším staronový model Clik ve verzi R2 Super- LITE. Ještě jsme si řekli, že test bude obsahovat zkušenosti se stavbou i zkušenosti s modelem při soutěžním létání. Po dohodě jsem si tak odvážel domů náhodně vybranou stavebnici modelu Clik R2 SuperLITE ve zbarvení Dark blue.	30
	Plánek 210 - Hansa Brandenburg CC aneb Orel z Terstu Gottfried von Banfield Hansa Brandenburg CC byl jednomístný německý stíhací létající člun s tlačným motorem, dvouplošník s typickými „pavoučími“ vzpěrami, zkonstruovaný týmem Ernsta Heinkela. Byl to první sériově vyráběný stíhací létající člun Velké války. Ačkoliv byl letoun vyroben v Německu, a cca 35 kusů bylo i dodáno německému námořnictvu, o jeho nasazení je více informací z rakousko-uherské K. u. K Kriegsmarine. Majitel firmy Hansa Brandenburg Camillo Castiglione (italské příjmení nesmí mást) si byl vědom potřeby stíhacího (Abwehr, v překladu obranného) letounu a nabídl jeden kus Hansa-Brandenburgu typu CC rakouské K. u. K Kriegsmarine jako dárek. Především je třeba zdůraznit, že soustavným povyšováním Dobrého vojáka Švejka na dokument by se dalo usoudit, že výkonnost K. u. K. Kriegsmarine byla nějak zanedbatelná. Právě naopak,	35
	RC paragliding Padák letí a zatáčí na tu stranu, na kterou jsme vychýlili páku ovladače. Pokud je let spořádaný a vrchlík padáku ve vzduchu takzvaně sedí, je všechno v pořádku. Pokud se vrchlík padáku kýve ze strany na stranu a toto kývání se po přidání plynu ještě zvětší, je padák přebržděný. Tady pomůže povolení řidiček trimem. Samozřejmě na ovladači výškovky a jen o pár dílků. Po tomto zásahu do řízení se padák obvykle zklidní.	42
	Maketa Bowers Fly-Baby Biplane Jednoho dne na letišti mezi létáním se mě kamarád zeptal „Nechceš si postavit Fly-Baby?“ a já ihned souhlasil. On se pak více rozpovídal o tom, že myslel typ Fly-Baby Biplane a že je o trochu větší atp. Já následně začal přemýšlet, jak budu stavět dvě křídla, kde budu model doma hangárovat, jak vše budu převážet na letiště a hlavně jak model na letišti co nejrychleji sestavím. Z létání už ten den nebylo nic, byl jsem myšlenkami jinde. Večer jsem si doma už v klidu řekl „bude to tedy dvouplošník a dost velký.“	46
	Jodel D.9 Bébé Jodel D.9 Bébé (dítě) je francouzský jednosedadlový ultralight navržený Jeanem Délémontezem pro amatérskou stavbu. Společnost Jodel byla založena hned po druhé světové válceválce, v březnu roku 1946 Édouardem Jolym a Jeanem Délémontezem. Z počátečních písmen jejich příjmení vznikl název firmy. První samostatnou konstrukcí nové firmy byl letoun Jodel D.9 Bébé, lehký jednosedadlový dolnoplošník s poněkud neobvyklým, spíše modelářským zalomením křídla. Ostatně celá koncepce letounu připomínala zvětšený motorový model. První let tento letounek absolvoval dne 22. ledna 1948. Měl dvouválcový plochý motor Poinsard o výkonu 19 kW, později dostal čtyřválcový boxer Volkswagen o výkonu 18 kW.	52
	O našich modelech letadel, o jejich konstrukci a stavbě Příprava forem a kopyt Pro řadu dílů, například kryty motorů, je nejméně pracné zhotovit pozitivní formy – kopyta. Tvary potřebných krytů si nejprve nakreslím v tříosé soustavě. Dále je do výkresu nutné zakreslit příčné řezy po délce dílu. Počet těchto řezů závisí na tvaru dílu. Z nakreslených tvarů řezů si vystřihnu z kreslicího papíru šablony. Pro zhotovení kopyta používám základnu vyříznutou podle šablony ze sololitové desky. Pro příčné tvarové díly používám balzu o tloušťce 3 až 4 mm, přesně vyříznuté podle šablon, které zůstanou ve formě vlepené.	54
	Pájení Pro jemné pájení v elektronice se používají nízkonapěťové páječky. Nejvhodnější jsou pájecí stanice umožňující regulaci teploty hrotu páječky. Pokud se někdo domnívá, že se v našem hobby neuplatní, mýlí se. Například pájení drobných dílů, například zábradlí na maketách lodí, je bez použití pájecí stanice obtížné. Používáme-li pájek o různém složení, tedy teplotě likvidu, s výhodou je použijeme, máme-li pájecí stanici. Nejprve použijeme pájku s největší teplotou likvidu a pro konečné pájení s nejnižší teplotou likvidu, tedy eutektickou.	56
	Plachetnice NSS v roce 2016 Podobně jako v minulých létech se i v roce 2016 mohli majitelé plachetnic tříd NSS, což jsou RC makety, dostatečně soutěžně nabažit na českém území. Soutěžní kalendář nabízí v teplejším období roku jednu až dvě soutěže měsíčně, přičemž vše vypuklo začátkem května Evropským pohárem na Kristýně u Hrádku nad Nisou. O této akci časopis RC revue již informoval, a tak se podívejme na další soutěže. Snad neuškodí na úvod zopakovat, jak taková soutěž plachetnic tříd NSS probíhá. Zpravidla začíná v pátek ráno nástupem účastníků (příjezd již ve čtvrtek je více než vítaný), následuje stavební hodnocení nových modelů a poté již přichází na řadu hromadný start plachetnic dané třídy.	60
	Devět let se stíhačem Myslím tím stíhače ponorek, jehož model jsem postavil, lépe řečeno stavbu dokončil, na jaře roku 2008. Model jsem stavěl pro soutěžní třídu F2-B, což jsou makety skutečných lodí o délce 901 až 1 500 mm. Předlohou byla loď sovětské výroby, která sloužila v námořnictvu bývalé NDR, tedy té části tehdy rozděleného Německa patřícího do bloku Varšavské smlouvy. Tyto lodě sloužily i v řadě jiných zemí. Pomineme-li tento ideologický náhled, tak to byla loď dlouhá 44 m, poháněná třemi lodními vrtulemi, vyzbrojená čtyřmi pětihlavňovými vrhači raketových hlubinných min na přídi a na zádi dvěma skluzavkami pro klasické hlubinné miny.	64