RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 9/2013

RC revue 9/2013
1. září vychází deváté číslo čtrnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 9/2013 naleznete

Obsah časopisu RC revue 9/2013
RC revue 9/2013

Mil Mi-24 od firmy HeliClassics

Velký, větší a pak ještě větší. Zdá se, že je to heslo současné doby, alespoň co se týče maket letadel i vrtulníků. Malá německá modelářská firma HeliClassics Matthiase Strupfa ze Sondershausenu (www.heliclassics.de), který leží na území bývalé NDR severně od Erfurtu, se od roku 1995 zabývá výrobou velkých polomaket a maket vrtulníků, jejich příslušenství a samozřejmě i servisem. Její majitel byl už v dětství okouzlen vrtulníky Mil Mi-24 z nedaleké vojenské základny, proto není divu, že si později tuto předlohu vybral i pro maketové zpracování. Samozřejmě Mi-24, podle kódu NATO označovaný jako Hind (laň), není jediným modelem této firmy, v sortimentu má i vrtulníky Bell UH-1D, Bell 212, Bell 412 a Mi-8. V současné době se dokonce připravuje koaxiální dvourotorová mechanika také s pohonem turbohřídelovou jednotkou určená pro další přírůstek, jímž bude velký Kamov Ka-32.

1
RC revue 9/2013

Simplex

Původní motorový model Simplex zkonstruoval Antonín Kafka v roce 1949 a jeho stavební plán tehdy vydalo nakladatelství Naše vojsko. Šlo o středně velký model líbivých tvarů připomínající, s trochou fantazie, lehký motorový letoun Praga Baby. S ohledem na rok vzniku měl konstrukci poměrně zastaralou – trupové přepážky slepované ze smrkových lišt, což odpovídalo konstrukčním zvyklostem kolem roku 1930. Na druhou stranu byla konstrukce zajímavá využitím pouze úzkého sortimentu smrkových lišt. V konstrukci modelu nebyla použitá vůbec žádné překližka ani dýha. Veškerá žebra křídla a ocasních ploch byla vyřezána ze smrkových prkének tloušťky 1,5.

13
RC revue 9/2013

Výškoměr Altis V4

Bratislavská firma AerobTec uvedla v nedávné době na trh modelářský výškoměr Altis V4, který je na rozdíl od svého předchůdce V3 vybaven mnohem větší pamětí, vlastním displejem pro zobrazení hodnot, USB rozhraním a dvěma sériovými výstupy využitelnými například pro připojení k telemetrii. Výrobek, který naší redakci k vyzkoušení poskytl dovozce, firma Hořejší model, ale není pouhým záznamovým výškoměrem; má širší použití. Altis V4 je malý plochý modul o rozměrech 33 x 21 mm, obal tvoří čirá smršťovací hadice a samolepicí fólie s potiskem. Na ploše je okénko pro malý vysoce kontrastní OLED displej. Vstupní a výstupní servokabel jsou spolu s USB konektorem na jedné straně, dva miniaturní Molex konektory portů COM A a COM B na druhé.

16
RC revue 9/2013

Vysílací modul Orange DSMX/DSM2

V posledních létech se na trhu objevila řada atraktivních modelů vybavených jednoúčelovou kompaktní elektronikou zahrnující i přijímač v systému Spektrum DSM2 nebo DSMX. Pro uživatele jiných značek vysílačů by byly tyto modely také zajímavé, kdyby nespolupracovaly výhradně se Spektrem. Pro ně, ale zdaleka nejen pro ně, může být řešením zakoupení vf modulu Orange do stávajícího vysílače. mačem. Orange nevyužívá kontakt, na kterém mají starší provedení vf modulů napětí +6 V, vývod má nezapojený, takže se může bez obav použít jak do starších vysílačů, tak těch, které mají tento kontakt uzemněný.

17
RC revue 9/2013

Řezací plotr Silhouette Portrait

Už řadu let se na továrně vyráběných modelech velmi často uplatňují dvě technologie povrchové úpravy převzaté z reklamní praxe, a to nalepení rozměrnějších samolepek jednodušších tvarů předem potištěných na barevné tiskárně (plotru) nebo nalepování složitějších tvarů, zejména ozdobných pásů a nápisů, vyřezaných z jednobarevné samolepicí fólie řezacím plotrem. Zatímco první ze jmenovaných technologií našla své místo především u levnějších a jednodušších modelů – tiskem se dá znázornit třeba i celá palubní deska s přístroji, případně naznačit detaily, jako jsou výfuky nebo zbraně – vyřezávané písmo si pro své čisté tvary, široké možnosti volby barev a v neposlední řadě i trvanlivost a barevnou stálost našlo cestu i do nejvyšších pater modelářství.

18
RC revue 9/2013

Mistrovství ČR termických větroňů F3J

Mistrovství České republiky v kategorii rádiem řízených termických větroňů F3J uspořádal jako dvoudenní soutěž LMK Česká Třebová ve dnech 27. a 28. července. Kalendář soutěží je o prázdninách nahuštěn, a tak mělo družstvo našich reprezentantů, které zazářilo na mistrovství Evropy F3J v Turecku (druhé místo Jirka Ducháň, čtvrté Martin Rajšner a šesté Jarda Vostřel), pouhý týden na přípravu. Že budou soutěžit za vyšších teplot než v Turecku, nepředpokládal žádný z nich.

22
RC revue 9/2013

Elektroakrobat ACRO-E

Když jsem před třemi roky obdržel poštou zásilku s frézovanými žebry na elektrovětroň Rower, byla uvnitř balíčku i nabídka ostatní produkce z dílny Jaroslava Velíska z LMK Strážnice (jaroslav. velisek@uh.cz). Jednou z nich byl leták s popisem a muškou modelu ACRO-E na pohon elektromotorem. I když jsem si původně myslel, že zůstanu u klidného létání v termice, postupně jsem opět – stejně jako před léty – dospěl k akrobacii. Avšak tentokrát bez jekotu laděného výfuku a umaštěných rukou.

24
RC revue 9/2013

Materiálový hybrid Datel

Firma VaSa Model patří mezi malé tuzemské výrobce. Její snahou je dosažení co nejnižší ceny svých stavebnic při zachování jejich kvality. Výrobce své modely směřuje zejména na nízkopříjmové skupiny, tedy mládež a seniory. Mají více času, ale méně peněz než od rána do večera „zapřažení“ pracující. Model Datel není výjimkou. Díly modelu jsou v krabici z mikrovlnné lepenky o rozměrech pouhých 48,5 x 22 x 8 cm. Trup modelu je vyřezán z EPP a má již zaoblené Materiálový hybrid VYRÁBÍ: VaSa Model, Pochválov hrany. Balzové a překližkové díly výrobce vypaluje laserem. Kvůli snížení výrobních nákladů je však nutné balzovou lištu nosníku, smrkovou náběžnou a odtokovou lištu nastavit na úkos. Pokud by tyto díly byly v potřebné délce, musela by mít krabice délku 80 cm, čímž by narostla její cena. Návodem je pouhý výkres formátu A4 s nejnutnějším textem. Pro stavbu křídla si musíme nakreslit výkres ve skutečné velikosti, což mi zabralo sedm minut, nebo stavět na milimetrovém papíru. Výrobce dodal potřebnou bižuterii i Vlies na potah.

26
RC revue 9/2013

Polomaketa z EPP Arcus E

V inzerátu na poslední stránce časopisu RC revue 5/2013 mě zaujala polomaketa vysokovýkonného větroně s elektropohonem na sklopném pylonu. Je to další krásný přírůstek do rodiny elektroletů a větroňů z EPP od firmy Pelikan Daniel, zvláště když jde o polomaketu skutečného vysokovýkonného větroně. Mám již podobný model DG 1000 a znám i podobně řešený ASK 21. Předlohu pro model vyrobila firma Schempp-Hirth, jež je podepsána třeba pod známými typy Minimoa, Cirrus, Discus či Nimbus.

28
RC revue 9/2013

Sky Cruise 2400

Na první pohled jde o stabilní začátečnický model z EPP s tlačným vrtulovým pohonem za kabinou, tvarem téměř stejný jako oblíbený EasyStar nebo Beta s rozpětím typicky kolem 1,4 m. Rozdíl je v tom, že Sky Cruise je o metr větší a není navržen jen jako model pro začátečníky, ale zejména jako letoun vhodný k fotografování a filmování ze vzduchu, případně s řízením kamerou na palubě a pohledu z letadla (FPV). Vzorek modelu zapůjčila naší redakci firma RCKing.

30
RC revue 9/2013

Mooney M-20M TLS Bravo

Loňskou sezonu jsem zahájil havárií 3D modelu Jojo, který se k zemi sesunul plochou vývrtkou způsobenou pravděpodobně vysazením BEC. Model samotný ji nepřežil, ale bez újmy zůstaly zánovní baterie a motor Ray, pro něž jsem chtěl co nejdříve najít další využití. Navštívil jsem několik internetových i kamenných obchodů a hledal nějaký model, který by se dal rychle postavit a který by dobře létal. Například nějaký hornoplošník – snad polomaketa. Má představa byla klidně i něco z EPP, ale o rozpětí kolem 1,7 m. Nic takového se mi však nepodařilo najít. Snad jen polomaketa Bellancy, ale s rozpětím pouze 1,4 m, což bylo na mé motorové vybavení málo.

34
RC revue 9/2013

Mezi třemi pylony

Navzdory všem pesimistům a škarohlídům, mezi které jsem v určitých momentech přípravy Velké ceny Mělníka patřil i já, se nakonec dobré dílo podařilo. Velká cena se odlétala na náhradním letišti Střemy ve dnech 8. a 9. června za účasti 40 týmů z Evropy i zámoří. Největší problém při přípravě pořadatelům vyvstal se zajištěním náhradního adekvátního letiště, protože původní letiště v Hoříně bylo rozorané a tedy nepoužitelné. To nebyl lehký úkol. Za značného úsilí předsedy klubu Jana Zelenky a celého kolektivu se to však podařilo.

38
RC revue 9/2013

Jets over Czech 2013

Devátý ročník Jets Over Czech se uskutečnil ve dnech 13. a 14. července na letišti Czech Heaven u Ivančic. Moderovaný program zahájil v 10 h největší „model“ akce, L-13TJ Blaník poháněný českým proudovým motorem PBS TJ 100 E2 o tahu 1 100 N, který sice z Blaníka stíhací letoun nedělá, ale dává mu hezký letový projev pár metrů nad zemí a v neposlední řadě impozantní zvukovou kulisu. Po něm následovaly modely, jichž na tři desítky pilotů, převážně z Rakouska a Švýcarska, přivezli přes čtyřicet.

44
RC revue 9/2013

Třímetrový akrobat Jak-55M 37 %

V kategorii obřích akrobatů je dnes poměrně široká nabídka modelů z celého světa. Při výběru svého jsem však zůstal u nás na Moravě a vybral si z nabídky známé firmy Krill model Jak-55M 37 %. Sice není nejnovější, ale zato vyzkoušený a osvědčený. Je možné se s ním setkat v řadě soutěží TOC nebo Xtreme Flight létaných u nás i v zahraničí. Z našich pilotů s ním létal třeba Honza Hofman nebo Jakub Nečesánek. Ne že bych létal na této úrovni, ale v létání akrobacie jsem už přece jen pokročil natolik, že mi Katana S33 přestávala stačit. Chtělo to prostě třímetrovku. Posledním momentem před rozhodnutím, zda Jak-55M ano či ne, bylo prověření přepravních možností.

46
RC revue 9/2013

Albatros D.III Oeffag

Poté, co nastal na jaře loňského roku soumrak modelů s hmotností přesahující 20 kg, nezbylo mi nic jiného než přehodnotit svůj letový park a začít stavět tak, abych měl hmotnost letadla pod touto hranicí. Z dob minulých mi zbyly makety Albatros D.V a Pfalz D.III. Obě jsou pro létání na akcích v České republice nyní nepoužitelné, proto jsem se Albatrose zbavil, Pfalze mám zatím uzemněného do doby, než se snad změní situace a hmotnost se v legislativě srovná s v Evropě běžnými 25 kg.

50
RC revue 9/2013

RC makety letadel (6)

Většina maket letadel potřebuje ke svému vzletu a přistání podvozek, který se správně nazývá přistávací zařízení letadla. Do tohoto vědeckého názvu se dají zahrnout lyže pro letadla létající na sněhu, dále plováky pro letadla, která létají na vodních plochách, a asi nejčastěji kolové podvozky. Tyto podvozky navíc ještě rozlišujeme na pevné a zatahovací. Zatahovací podvozky se dají ovládat několika způsoby, ty menší bývají zpravidla elektrické, ovládané pouze servem nebo se závitovou tyčí, převládají však pneumatické. Mají tu výhodu, že se u nich dá regulací průtoku vzduchu ovlivnit rychlost otevírání a zavírání každé nohy zvlášť, což vypadá velmi realisticky. Tím bych skončil s definicemi v této oblasti a věnoval se více jednomu detailu přistávacího zařízení, kterým jsou maketová kola.

54
RC revue 9/2013

F-100 Super Sabre z EPP

Na letošní setkání majitelů modelů poháněných proudovými motory v Suché přivezl Radim Králík z Olomouce svůj malý model F-100 Super Sabre z EPP, jímž ukázal méně obvyklý a levný způsob, jak získat zkušenosti s provozem modelu s proudovým motorem. Zkusme se blíže podívat na výhody a nevýhody, které jsou s tím spojeny. F-100 není prvním proudovým modelem Radima Králíka, tím byl polystyrenový F-86 Sabre s rozpětím asi 1,4 m. Podobné modely ze stavebnic, určené původně na elektrodmychadla o průměru 90 mm, si občas jejich majitelé upravují pro pohon malými proudovými motory, jako jsou JetCat P-20 (tah 24 N) nebo menší a lehčí Kolibri Nanojet T-32 (tah 15 N).

56
RC revue 9/2013

Hofmanův pohár RC parašutistů

Podobně jako v minulých létech se v druhé polovině července sešli na letišti v Mladé Boleslavi příznivci RC parašutismu na jediném mezinárodním klání tohoto druhu u nás. Hofmanův pohár je už tradičně poslední z dvanácti soutěží seriálu European Para Trophy, v podstatě otevřeného mistrovství Německa a současně neoficiálního mistrovství Evropy v RC parašutismu. I když to loni už vypadalo, že se zástupci Německa, Nizozemí a Švýcarska, tedy zemí, kde má tato kategorie největší tradici, dohodli, že se systém změní a bude vypsané mistrovství Evropy jako jediná samostatná soutěž, nakonec k dohodě nedošlo a vše zůstalo při starém.

66
RC revue 9/2013

Replika Klemm 25H

Historie tohoto úspěšného cvičného a sportovního letadla začíná již v roce 1919, kdy Hans Klemm, později označovaný za otce německých sportovních letadel, vytvořil první letoun L-15 poháněný motocyklovým motorem Harley Davidson. Po něm následovaly typy L-18 a L-20 a v roce 1925 dokonce lehký dvoumotorový letoun L-21, navržený pro závod kolem Německa. V roce 1928 Klemm upravil úspěšný typ L-20, doposud létající s motorem Mercedes o výkonu 13,9 kW, pro motor Mercedes o výkonu 29,4 kW.

69
RC revue 9/2013

144s Parní služební člun

Parní služební čluny byly používány britským Královským námořnictvem koncem 19. a začátkem 20. století na palubách bitevních lodí a větších křižníků. Sloužily pro spojení lodí se břehem při kotvení v přístavu nebo pro spojení s ostatními loděmi při kotvení na volném moři. Na vodu byly spouštěny lodním jeřábem. Proto byly v nástavbě služebního člunu vždy otvory, kterými byly vedeny tři ocelové smyčky, spojené s kýlem. I komín byl skládací, aby nedošlo k jeho zapletení do smyček.

72
RC revue 9/2013

Moje dlouhá cesta k parnímu stroji

Někdy kolem roku 2006 jsem začal bedlivěji sledovat články o parních strojích Jiřího Voráčka a pomalu mě začala nahlodávat myšlenka, že si něco podobného musím také pořídit. Jedna z možností byla koupit hotovou strojovnu a vsadit ji do nějakého trupu. Druhá možnost byla zkusit zhotovit stroj podomácku. Náhodou jsem v antikvariátu koupil starou ruskou knížku z roku 1953 Modely elektromotorů a parních strojů. Na zhotovení v knížce popsaného pístového parního stroje jsem moc nevěřil, ale velice mne zaujal popis malé parní turbíny.

74