RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 5/2014

RC revue 5/2014
1. května vychází páté číslo patnáctého ročníku časopisu RC revue
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 5/2014 naleznete

Obsah časopisu RC revue 5/2014
RC revue 5/2014

Model Royal Aircraft Factory S.E.5a

S.E.5 byl britský jednomístný dvouplošný stíhací letoun z období první světové války, vyráběný firmou Royal Aircraft Factory. Základní verze S.E.5 (S.E.5s) byla záhy nahrazena vylepšeným strojem s výkonnějším motorem S.E.5a. Požadavek na konstrukci nového stíhacího letounu se zrodil během letecké převahy Německa v létě roku 1916. Nově zkonstruovaný letoun poháněl řadový osmiválcový motor Hispano-Suiza 8a s výkonem 150 k (112 kW) a první tři prototypy S.E.5 (Scout Experimental 5) ještě bez výzbroje vzlétly již v listopadu téhož roku. Dva stroje byly po vážných haváriích zcela zničeny, třetí ještě před zahájením sériové výroby posloužil jako létající laboratoř pro zkoušky změn a dalších úprav.

1
RC revue 5/2014

Fairey Flycatcher, minimaketa v měřítku 1 : 24

Maketu anglické palubní stíhačky Fairey Flycatcher jsem stavěl pro kategorii Peanut (rozpětí 330 mm) původně s plováky. Extrémě krátký předek trupu předlohy však vyžadoval velké šetření hmotností v zadní poměrně složité části trupu. S pokračující stavbou se poloha těžiště kostry posouvala stále více vzad, a když bylo jasné, že to ani zátěž v předních částech plováků nezachrání, rozhodl jsem se model postavit s kolovým podvozkem a pohánět jej motorem na CO2 Gašparin G43. Sice jsem po tomto rozhodnutí zalitoval, že model není větší, ale jeho letové vlastnosti mě nakonec mile překvapily – model je stabilní v zatáčce a letá klidně a celkem pomalu. Letová hmotnost není vysoká (asi 24 g) díky tomu, že model přesně dovážil pouze motor. Proto bez obav předkládám stavební výkres o něco většího modelu v měřítku 1 : 24 (rozpětí 368 mm). Model bude v této velikosti vzhledově velmi atraktivní a bez problémů unese i mikro RC vybavení. Stavba, sestavení i seřízení nejsou úplně jednoduché, proto začíná-li někdo s minimaketami, doporučuji mu, aby si prošel pár starších výtisků modelářských časopisů s popisy staveb podobných modelů. Výkresy modelu ve skutečné velikosti ve formátu PDF můžete stáhnout z internetových stránek www.rcrevue.cz ze sekce ke stažení.

10
RC revue 5/2014

Nabíječ B6AC+80W

Kamarád mne požádal, abych pro jeho 12 roků starého syna vybral jednoduchý a co nejuniverzálnější nabíječ za přijatelnou cenu. Splnit takové požadavky nebylo zcela jednoduché, výběr se zužoval, až jsem nakonec zvolil nabíječ B6AC+80W. Nabíječ se dodává ve skříni z dutého taženého profilu z hliníkové slitiny uzavřené dvěma plechovými bočnicemi. Černá skříň o rozměrech 134 x 145 x 43 mm slouží zároveň jako chladič. Nabíječ stojí na čtyřech pryžových nožkách, jeho hmotnost je 575 g. Lze jej buď napájet ze sítě 100–240 V / 50 Hz, k níž se připojuje přiloženým kabelem s vidlicí, nebo zdrojem stejnosměrného napětí 11– –18 V, ke kterému se připojuje kabelem zakončeným na jednom konci krokodýlky a na konci pro připojení k nabíječi „jackem“ o průměru 5,5 mm. Konektor pro připojení stejnosměrného zdroje by neměl být zatěžován proudem větším než 1,5 A. Lze připojit i snímač teploty. K nabíječi je přiloženo i pět kabelů s konektory T-Dean na jednom konci a s různými konektory na druhém, které umožňují nabíjet další zařízení. Přiložen byl návod v angličtině, český návod je možné stáhnout ze stránek dovozce.

19
RC revue 5/2014

Vypínače používané u RC modelů

Od doby, kdy začaly být modely řízeny RC soupravami, musejí být v modelu přijímač, podle počtu ovládaných prvků několik serv a nezbytný zdroj elektrického proudu – baterie. Protože napájení palubní části RC soupravy je nutné pro úsporu energie zapojit až před vzletem a po přistání zase odpojit, je nedílnou součástí výbavy modelu také vypínač. I když se to možná nezdá, je spolehlivý vypínač velmi důležitý. Při jeho závadě totiž dojde k přerušení napájení přijímače a serv a tím k neodvratné havárii třeba jinak perfektního modelu. Za dobu vývoje RC modelů a souprav prošly vývojem i vypínače. V následujících řádcích se blížeji seznámíme s jejich nejrůznějšími typy a jejich možnostmi.

20
RC revue 5/2014

Systém pro dovažování (nejen) soutěžních větroňů

Téměř každý model letadla je třeba dovážit, nebo naopak odlehčit, o tom není pochyb. A pokud už letadlo dovážím, proč to pak měnit? Běžný smrtelník to asi neřeší, ale existuje skupina pilotů, kteří při každé změně počasí posouvají polohu těžiště tam a zpět, přidávají nebo naopak ubírají broky nebo olověné pláty z modelu… Proč to vlastně dělají? K čemu jim to bude? Důvod je jednoduchý. Když vane vítr, je lepší mít těžší letadlo, které pak bude lépe pronikat proti větru, když je naopak „olej“ a termika, tak je vhodnější lehčí model, který se snadněji usadí ve stoupavém proudu. To je hlavní důvod celého počínání. Princip je jednoduchý, kdekdo si řekne „šup tam kus olova a je vymalováno, jaképak problémy“. A když už dovažovat, proč dodávat zátěž do spojky křídla? Nehledě na to, že takový systém je už nějakou dobu na světě a běžně se používá.

24
RC revue 5/2014

Sky Easy Glider

Firma Easy Sky je u nás málo známá, v Číně je však významným výrobcem RC modelů pro širokou veřejnost. Specializuje se na vývoj a výrobu modelů většinou ve stupni předpracování RTF, dodávaných včetně RC souprav a pohonných baterií tak, aby kupující mohl během několika minut s modelem létat. Jejich příprava k letu by neměla trvat déle než 15–20 minut, to vše s využitím moderních technologií. Tím podporuje zájem o létání s RC modely u široké veřejnosti. Popisovaný model je určen pro začátečníky. Je vypěněn z EPP, barevnou úpravou tvoří velkoplošné samolepy. Tím je zaručena i snadná opravitelnost v případě havárie při výuce létání. Model je dodáván v krabici s tvarovanými přepážkami pro jednotlivé díly. Obsahuje model osazený pohonným elektromotorem s vrtulí na unašeči s gumovým okem, servy a pohonnou baterií. Dodány jsou i nabíječ se síťovým zdrojem 230 V, lepidlo v tubě a malý šroubovák.

27
RC revue 5/2014

Polomaketa D.H.98 Mosquito Mk.VI

Jeden z nejznámějších britských letounů druhé světové války, legendární „dřevěný zázrak“ De Havilland D.H.98 Mosquito, není nutné nijak zvlášť představovat. Firma Parkzone již toto letadlo jako model uvedla, a to v mikro provedení (RC revue 5/2011). Sám jsem si ho pořídil, a pokud moc nefouká, tak je s ním pěkné polétání. Zvládá i základy akrobacie a jsem s ním spokojený. Když se proto v RC revue 12/2013 objevila upoutávka na novinku firmy Parkzone – Mosquito o rozpětí 1 244 mm – bylo rozhodnuto: zkusím i větší typ. Model Mosquita vychází z technologie dnes běžné pro velkosériovou výrobu modelů. Díly jsou vylisovány z houževnatého pěnového plastu s názvem Z-Foam a následně lakovány polomatnými barvami. Výsledkem je skoro hotový, výborně vypadající model s řadou detailů na povrchu. Mosquito je dodáváno v poměrně velké krabici tvořené polystyrenovou vanou vsunutou do krabice z lakovaného kartonu. Na obalu jsou velmi pěkné fotografie modelu, jeho detailů a všechny potřebné informace o něm. Mosquito je v krabici rozloženo jen na nejnutnější celky. Trup je dodáván v celku s kompletní svislou ocasní plochou, řízenou ostruhou s kolem, nalepenou kabinou i s figurou pilota a maketami zbraní.

30
RC revue 5/2014

Hackerův DHC-2 Beaver s RC soupravou

Před několika léty jsem dostal stavebnici malého modelu DHC-2 Beaver od firmy Hacker Model Production a docela dlouho mi ležela ve skříni. Protože však občas nezaškodí zavzpomínat si na staré dobré časy modelů s gumovým pohonem, v říjnu 2012 nadešel správný čas na to, aby se mi ocitla na pracovním stole. V práci jsem se kolegovi zmínil, že se chystám stavebnici Beavera stavět, a on mi přinesl vhodný motor, ještě zabalený v originální krabičce. Nešlo o běžný motor na CO2, který vyráběla Modela či později Mikrotechna, nýbrž o dvouválcový motor GM 120T přímo od pana Gašparína. Motor vypadal úžasně, jen jsem doufal, že bude mít dostatečný výkon k pohonu modelu Beavera i s nainstalovaným RC ovládáním. Dále jsem zakoupil dvě osmigramová serva PowerHD, palubní zdroj sestavil z dvoučlánku Li-pol o kapacitě 350 mAh a přijímač vybral Spektrum AR6100 DSM2 o hmotnosti 3,5 g.

36
RC revue 5/2014

Jednoduchý rekreační elektrolet Tono

Tono je model určený pro rekreační polétání modelářů, kteří si již osvojili základy pilotního umění, třeba na školním modelu ze sady. Jde o stavebně velmi jednoduchý, levný a nenáročný model na provoz i na vybavení. Je možné jej postavit i bez ovládaných křidélek, v tomto případě je ale třeba pro zajištění dostatečné stability zvětšit vzepětí křídla. S modelem lze létat i na malém prostoru, při přistání však musíme dát pozor, abychom se „vešli“ – Tono velmi dobře klouže. V rukou zkušenějšího pilota zvládne létat i za větru. Stavba modelu je jednoduchá a rychlá, neměla by činit potíže ani méně zkušeným modelářům. Základním materiálem na stavbu trupu a křídla je pěnový polystyren (PP) vyztužený balzou, ocasní plochy jsou z extrudovaného polystyrenu (EP). Velmi vhodný je například polystyren z různých obalů, který má oproti bežněji dostupnému izolačnímu sice o trochu vyšší hustotu, ale je mnohem pevnější. Pěnový polystyren řežeme odporovou pilou podle šablon, které vyřežeme nejlépe z kuprextitu (postup řezání byl již několikrát popsán na stránkách modelářských časopisů). Balzy mnoho nepotřebujeme, vybereme však dostatečně pevnou, ale lehkou. Opravitelnost případných poškození po haváriích či různých šrámů na prvrchu modelu je dobrá.

43
RC revue 5/2014

Maketa hvězdicového motoru Siemens SH14

V jedné písničce se zpívá „život je jen náhoda“ a jedna taková náhoda mi přinesla maketu motoru pro mé nové letadlo, jež jsem nedávno zalétal. Předloha této elektromakety měla v přídi trupu nezakrytý hvězdicový motor, což je nesporně pracný detail. Trochu jsem ale s jejím zalétáním spěchal, takže jsem dohotovení různých maketových detailů ponechal na později. Příď s vyčnívajícím elektromotorem však vypadala dost prázdně. Náhoda tomu chtěla, že zrovna v den záletu přijel na naše letiště kolega z klubu Jan Matras a donesl s sebou funkční maketu pětiválcového motoru vytisknutého na 3D tiskárně. Pohyblivé písty, zdvihátka, vahadla – jen motor spustit. Po jeho prohlédnutí mně zasvítily oči a hned jsem „šel po něm“ s tím, že to je ono, potřebuji sice sedmiválec, ale to by snad neměl být problém… a začal jsem si s Honzou domlouvat podrobnosti. Bylo třeba upřesnit rozměry, tvary a přislušenství. Bylo toho tolik, že jsme to raději nechali na další schůzku.

46
RC revue 5/2014

Motorák Excel 2000

Ne každého modeláře uspokojí tiché vrnění elektromotoru. Pořádný požitek z létání mnohým přináší jen zvuk dobře seřízeného žhavíku s nezapomenutelným odérem spáleného ricinu. Pro nenáročné létání by pro ně mohl být vhodnou volbou cvičný hornoplošník Excel 2000. Zaujal i mého kamaráda, výtečného loutkořezbáře a fanatického modeláře Antonína Müllera, takže jsem mu model obstaral. Předpokládal jsem vzhledem k jeho koncepci dobré letové vlastnosti a jedním z rozhodujících činitelů výběru byla i lákavá cena. V atraktivně potištěné krabici o rozměrech 42,5 x 10,5 x 117,5 cm z mikrovlnné lepenky s víkem byly v polyetylenových obalech pečlivě zabalené jednotlivé díly modelu. Dodáván je včetně univerzálního motorového lože odlitého z hliníkové slitiny a dalších potřebných dílů, součástí jsou i pryžová oka pro připoutání křídla a vrtulový kužel. Kromě originálního návodu v angličtině je přiložen i návod v češtině, který je velmi podrobný a názorný.

48
RC revue 5/2014

Maketa Be 56 Beta Major

Po třech létech létání s vrtulníky (je to velká výzva) jsem opět zatoužil mít letadlo, a to ne ledajaké, ale na benzinový motor, s rozpětím alespoň dva metry, a navíc ještě nějaké neokoukané. Na úvod ještě poznámku pro ty, co si myslí (a stále mě překvapuje, kolikrát jsem se s tímto názorem setkal), že létání s vrtulníky je jednoduché: Ne, opravdu není, je velmi náročné. Tím ovšem neříkám, že létání s letadly, třeba 3D nebo přesné akrobacie, případně i maketové létání, jednoduché je. Rozhodně také není, každá oblast však má své kouzlo a jistou dávku závislosti. K mému rozhodnutí vlastnit opět letadlo přispělo i to, že jsem zase po dlouhé době chtěl s manželkou vyrazit na nějakou akci s modely letadel. Náhoda tomu chtěla, že se právě konal slet modelů v Miskovicích, takže jsme na něj vyrazili. Počasí bylo nádherné, k tomu úžasná přehlídka nádherných strojů všech kategorií včetně vrtulníků. Při prohlídce modelů mě na první pohled zaujala maketa Be 56 Beta Major. Učarovaly mi její jednoduché ladné tvary, přiměřené rozpětí, zajímavě koncipovaný podvozek i nevšední a působivé zbarvení. Jak jsem brzo zjistil, model patřil Martinu Hynkovi, kterého osobně znám nejen já, ale asi i drtivá většina modelářů pohybujících se v tomto odvětví. Martin Hynek je vyhlášený svou precizností a umem jak při stavbě, tak při létání. Komu se tento letoun také líbí, pochopí mé sny, co následovaly: Jak ho nakládám do svého auta, odvážím na letiště a následně vodím po obloze…

56
RC revue 5/2014

Microheli Hlinsko 2014

V sobotu 15. března 2014 se konal již 12 ročník tradičního setkání vrtulníkářů Microheli Hlinsko v tělocvičně základní školy Ležáků v Hlinsku. Počasí předchozích dnů sice lákalo k létání na letišti, ale už cestou bylo jasné, že lepším místem pro setkání bude příjemně vytopená tělocvična. Během dne totiž vítr v nárazech přecházel ve vichřici, k tomu ještě začalo pršet, a ani kroupy nechyběly. Setkání se podle startovní listiny zúčastnilo dvacet modelářů, průběh byl osvědčený z minulých let – dopoledne se létalo podle chuti, po vydatném obědě zajištěném v nedaleké restauraci Čertovina následovala obvyklá parkúrová soutěž na čas, pro niž tým organizátorů vytyčil z balzových lišt dráhu. Všechny lety měřil neúnavný Luboš Hradecký, jehož pro jeho lety nahradil Milan Poskočil. Za odpoledne se zvládla odlétat čtyři kola včetně opravných letů.

60
RC revue 5/2014

4 Iveta

Jde o výkonný model konstruovaný pro modeláře-začátečníky s úmyslem, aby jim byl dostupný stavebním materiálem, druhem pohonu a zdrojů. Zvětšením na dvojnásobnou velikost a s použitím výbušného motoru o zdvihovém objemu 2,5 ccm získáme vhodný model pro ovládání na dálku rádiem. Nejprve několik praktických rad: – důkladně prostudujte plánek modelu včetně všech nástaveb. Stavět začneme teprve tehdy, až všemu dobře porozumíme a máme ujasněný celý postup – před započetím práce se rozhodneme buď pro elektromotor a vhodné zdroje k němu nebo pro motor výbušný (pro nakreslenou velikost modelu je vhodný motor o zdvihovém objemu 1 ccm), případně pozměníme umístění nebo i tvar přepážek, zvolíme vhodnou konstrukci motorového lože a uložení zdrojů pro pohon (suché baterie, NiFe články, palivová nádrž), dále umístění trubkového pouzdra pro hřídel lodní vrtule (otvory nebo výřezy v přepážkách) – shromáždíme veškerý potřebný materiál, abychom se při stavbě nezdržovali jeho sháněním – zásadně pro celou stavbu používáme jednoho měřítka – pravítka – tvar složitých dílů lodi překreslujeme na tuhý papír, vystřihneme, přiložením na plánek nebo na rozpracovaný model ověříme rozměry a tvar dílů a teprve potom je obkreslíme na materiál a pečlivě zhotovíme.

66
RC revue 5/2014

RC kolesový parník Lulonga

Poté, co jsem podstoupil operaci šedého zákalu a tím vynucenou rehabilitační přestávku ve stavbě modelu, jsem na podzim roku 2012 znovu usedl do dílny. Postupně jsem dokončoval další a další detaily. Hotové díly, či alespoň polotovary pro ně jsem se snažil dokoupit i modelářských prodejnách. Kromě nich ještě zbývalo uložit kormidlo a vyřešit jeho ovládání, neboť pro servo zbylo jen velmi málo místa. Nakonec se mi podařilo servo kormidla umístit mezi řemeny náhonu koles. Bylo to opravdu těsné, ale vešlo se tam a ovládání funguje k mé plné spokojenosti. Obě nástavby, jak záďovou, tak příďovou, jsem měl již slepené, a tak mě čekala nejnáročnější část – zhotovení mnoha dalších větších i menších detailů nástaveb a vybavení, které se nedají běžně zakoupit. Někdy jsem záviděl všem, kteří si raději koupili stavebnici…

68
RC revue 5/2014

Příčný pohon trochu jinak

Při stavbě svého nového remorkéru Monako III – speciálu pro tug towing – jsem přemýšlel jak vyřešit příčný pohon. Sice není nezbytný, ale pro některé manévry je jeho použití výhodnější. Klasická konstrukce (průchozí vodorovná trubka s centrální lodní vrtulí) mi příliš nevyhovovala. Proto jsem se rozhodl, že použiji L konstrukci. Trubka u ní neprochází napříč celým trupem, ale je ohnutá pod úhlem 90° a prochází dnem a bokem trupu. Do trupu jsou pak instalovány tyto trubky dvě. Voda je do příčného pohonu nasávána dnem a ven proudí bokem. Velkou výhodou tohoto řešení je, že lze použít klasické lodní vrtule, které zajišťují větší účinnost než lopatková kola či jiná zařízení v průchozím příčném pohonu. K pohonu lze použít jeden centrální anebo dva nezávislé motory. Při použití jednoho motoru je nevýhodné, že vždy současně pracují oba příčné pohony. Nezávislé motory jsou o trochu konstrukčně náročnější a také zabírají více místa v trupu.

70
RC revue 5/2014

Jachta Punčoška

Jako každou zimu se i tu letošní mé myšlenkové pochody začaly ubírat směrem očekávaným, tedy k projektu nového lodního modelu. Ovlivněn rozhovory s kolegy modeláři na téma ,,dnešní děti skoro nic nezvládnou, a to, co zvládnou, nesmí trvat dlouho,“ jsem zasedl k modelářskému stolu a jak je mým dobrým zvykem, chopil se nikoliv tužky a pravítka, nýbrž ostrého nože a zbytků desky původně použité na reklamní plochu. Šlo o desku z extrudovaného plastu tloušťky 3 mm, jenž se prodává pod různými názvy v reklamních studiích. (Zvolíme takový, který neleptá kyanoakrylátové lepidlo.) Dále jsem oprášil svůj nápad publikovaný v modelářském periodiku již v roce 1989 a začal vytvářet trup rychlého člunu, na jehož tvary využiji dámské punčochy – v tomto konkrétním případě punčochové kalhoty.

72