RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 3/2013

RC revue 3/2013
1. března vychází třetí číslo čtrnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 3/2013 naleznete

Obsah časopisu RC revue 3/2013
RC revue 3/2013

Yokosuka MXY7 Ohka

Jan Horák, nestor českých turbínářů, je známý mimo jiné tím, že si jako předlohy pro své modely volí neobvyklé typy letadel, které mezi maketami moderních strojů na první pohled vyniknou a upoutají pozornost, i když třeba nejsou tak věrně zpracované. Před časem mu padl do oka zvláštní japonský letounek z konce druhé světové války, v podstatě okřídlená bomba Yokosuka MXY7 Ohka (třešňový květ).

1
RC revue 3/2013

1. majstrovstvá Slovenska voľných halových modelov

História organizovania súťaží halových modelov modelármi LMK Humenné nie je dlhá, prvú oficiálnu súťaž organizovali len v roku 2010. Napriek tomu sa podujali uskutočniť prvé majstrovstvá Slovenska voľných halových modelov v kategóriách F1N a N50. Súťaž bola Radou leteckých modelárov Zväzu modelárov Slovenska zaradená do kalendára súťaží leteckých modelárov na termín 1. decembra 2012. Žiaľ v tomto termíne bola športová hala obsadená, tak organizátor súťaž presunul na nedeľu 2. decembra 2012. Napriek drobným obavám organizátora z nižšej účasti z dôvodu nedeľného termínu sa ráno v Mestskej športovej hale v Humennom (plocha 40 x 25 m, výška 11,2 m, FAI kategorizácie hala kategórie II) zišlo 53 pretekárov zo Slovenska a Poľska.

9
RC revue 3/2013

Proč právě makety?

V době, kdy nebyl žádný internet ani diskusní fóra, na kterých si dnes mohou modeláři přímo předávat zkušenosti, prohlížet si své výtvory, pořádat workshopy a virtuální stavební soutěže na určité téma či domlouvat si setkání a společná polétání, bylo mezinárodní společenství maketářů snem, který pomáhal uskutečňovat též Bill Hannan. Shromažďoval ve svých publikacích fotografie i články zasílané modeláři z celého světa. Jeho publikace jsou nesmírně působivé. Kolikrát totiž právě technické vymoženosti našeho světa postrádají „lidský faktor“, citlivý výběr a vkusné zpracování, které je samo o sobě hodnotné. Prohlížení stovek fotografií rozestavěných modelů na různých webových stránkách spíše unaví, než nabudí ke stavbě. Černobílé brožury z „Hannan´s runway“ kromě této hodnoty stylu, výběru předloh i různorodých stavebních postupů dávají ucelený přehled o možnostech tehdejší modelařiny. A tehdejší makety rozhodně nebyly horší než ty dnešní.

10
RC revue 3/2013

Přijímač AR 12200 Cockpit

Zajímavý přijímač AR12200 Cockpit určený pro obří modely nabídla naší redakci k otestování firma Astra. Nejde o přijímač v pravém slova smyslu, ale o sadu dílů tvořících dohromady kombinaci přijímače a power panelu. Základem AR12200 je hlavní jednotka, na které jsou výstupy pro serva, vstupy napájení ze dvou sad baterií prostřednictvím dvou konektorů MPX a displej. Tato jednotka neobsahuje žádné vf díly, připojují se samostatné satelitní přijímače SPM 9645 běžně používané v systému Spektrum DSMX. V sadě jsou čtyři přijímače a hlavní jednotka má čtyři konektory pro jejich připojení. V návodu je upozornění, že pro správnou funkci je nutné zapojit minimálně tři tyto satelitní přijímače. Na rozdíl od jiných power panelů, ke kterým se musí připojit další kompletní přijímač, se mi toto řešení jeví jako ideální, odpadá složité a potenciálně poruchové propojování.

15
RC revue 3/2013

Malá serva Power HD

Čínským servům Power HD jsme se podrobně věnovali v prosincovém sešitu loňského ročníku, tentokrát zaměříme pozornost na dvě malá serva stejné značky. Obdobně jako ta předchozí je naší redakci k testování poskytla jihlavská firma Kostka Modelcentrum, která je dováží. Obě serva patří k levnější, ale už trochu kvalitnější produkci a jsou vybavena kovovými převody. První z nich se dodává v čirém plastovém sáčku, druhé má jako obal jednoduchou papírovou krabičku.

18
RC revue 3/2013

Vysílač DEVO 7E

Firma Walkera je u nás známá především modely vrtulníků pro rekreační létání, její sortiment je však širší. Pod značkou deVention se pro Walkeru vyrábí i řada univerzálních RC souprav, z nichž jednu, DEVO 7E, poskytl naší redakci na vyzkoušení dovozce, firma RCKing. Sedmikanálový vysílač DEVO 7E se prodává samostatně bez přijímače. Je uložen ve výlisku z plastové fólie v nezvykle malé, jen prostě popsané lepenkové krabici. Jako příslušenství se dodává USB kabel, jímž se dá aktualizovat programové vybavení, DSC kabel k ovládání simulátoru a CD s návody na všechny vysílače řady. Přijímač se dá koupit samostatně. Vzhledem k tomu, že přijímače pro 6, 7 a 8 kanálů jsou stejně velké a mají stejnou cenu, je obvyklé, že si zákazníci kupují osmikanálový typ RX801 nebo RX802, první z nich byl použit k testu.

20
RC revue 3/2013

Osvětlení malých modelů pro noční létání

Když se řekne noční létání, většina modelářů si představí několik rozsvícených bodů, z nichž se poloha modelu spíš odhaduje, než určuje. S tím souvisí strach z rozbití modelu a obecná nechuť se do něčeho takového pouštět. Naštěstí existuje i jiné řešení. Při konstrukci osvětlení modelu Extra Slick pro noční vystoupení jsem se nechal inspirovat řešením oblíbeným v Americe. Princip je jednoduchý – místo co největšího počtu světel na důležitých částech modelu použijeme světel málo a umístíme je tak, aby model osvětlovaly. Toto řešení má několik výhod. Světla jsou mimo model, dají se proto snadno demontovat nebo snadno doplnit na již sestavený model. Pilot neuvidí na obloze tečky, nýbrž svůj model. Orientace je pak v podstatě stejně jednoduchá, jako ve dne.

23
RC revue 3/2013

Špičkové RC házedlo kategorie F3K Blaster 3

„Viděl jsem ho na soutěži v Itálii, nějak extra jim to nelétalo, to si nekupuj...“ slyšel jsem, když jsem se pídil po bližších informacích o házedlu kategorie F3K jménem Blaster 3. Tento model ukrajinského výrobce Vladimir‘s model byl totiž mezi favority během mého rozhodování, jaký model si pořídit pro soutěžní sezónu 2012. Nikdy jsem ho sice neviděl „naživo“, ale lákalo mne jeho trošku jiné konstrukční řešení, než jsem znal ze svých dosavadních házedel. Líbily se mi jeho tvary a nakonec jsem o něm na internetu našel poměrně dost příznivých informací doslova z celého světa. Navíc jsem měl podezření, že ono „nic moc létající“ házedlo v Itálii bylo jeho předchůdce Blaster 2, což byl dost těžký model s o poznání horšími letovými vlastnostmi. A tak jsem to risknul a u německého prodejce si Blaster 3 objednal.

24
RC revue 3/2013

Slow Flyer 2013

V neděli 20. ledna se v ranních hodinách otevřela hala v Praze 4 Na Zeleném pruhu, připravená pro konání oficiálního mistrovství České republiky v halové akrobacii. Jak rychle se rozrůstala fronta letounů čekajících na tréninkové lety, tak rychle se také plnila registrační listina. Konečný počet pilotů byl 31, a tak bylo organizátorům jasné, že bude potřeba soutěž popohánět. Se soutěžními lety se sice začalo o něco později, než se původně plánovalo, ale průběh soutěže to nijak neovlivnilo. Začalo se jako tradičně kategorií RCEA A+B, ve které se o titul mistra České republiky utkalo dvacet pilotů a jedna pilotka.

28
RC revue 3/2013

Rogallo s elektropohonem Velorex

Přímo z výstavy Model Hobby 2012 jsem si odvezl na test vystavovanou novinku od firmy Mega Motor, model rogalla Velorex. V rozhovoru s majitelem firmy Mega Motor Karlem Matyášem jsem se dozvěděl, jak vzniklo jméno modelu. Starší si jistě vzpomenou na legendární trojkolku pro invalidy, jejíž jedna z mnoha zlidovělých přezdívek byla hadraplán. Ta zase evokovala plachtu rogallova křídla a z toho nakonec vznikl i název modelu Velorex. Model svou konstrukcí vychází ze svého vírníkového předchůdce, modelu Rainbow (psali jsme o něm v RC revue 2/2012).

30
RC revue 3/2013

Akrobat Sbach 342

Krátce před vánočními svátky mi z redakce dorazil k testování UMX Sbach 342 AS3X. Hned mě napadly dvě otázky: „Proč to nepojmenovali nějak inteligentně?“ a druhá „Létá to tak dobře, jako na reklamních videích Horizon Hobby?“. Odpověď na první otázku byla jednoduchá. UMX je zkratka Ultra Micro eXtreme a výrobce ji používá k označení série těchto malých polomaket i speciálů. Sbach 342 je název skutečného akrobatického letounu, jejíž polomaketu v krabici dostáváme, i když je dnes letoun pojmenován XA42. Naštěstí modelu zůstal původní název. UMX XA42 AS3X by již zavánělo jazykolamem. A nakonec AS3X je název tříosého stabilizačního systému vyvinutého původně pro miniaturní bezpádlové vrtulníky Blade. Řídicí deska s přijímačem a regulátorem tedy obsahuje i tříosé gyro. Nalézt jednoznačnou odpověď na druhou otázku se mi na Googlu nepodařilo, proto jsem se raději pustil do zkoušení.

32
RC revue 3/2013

Model s elektropohonem Wildcat

Grumman F4F Wildcat byl jedním z nejpočetněji zastoupených letounů amerického námořního letectva a námořní pěchoty za druhé světové války. Jeho vývoj sahá až do předválečného období. Byl jediným americkým letounem, který se dokázal alespoň částečně vyrovnat japonským Zerům. I když nebyl tak rychlý, obratností za nimi příliš nezaostával a ve střemhlavém letu se mu Zero nemohlo rovnat. Navíc měl Wildcat dobrou pasivní ochranu a v boji snášel dost těžká poškození. Byl vyvážen i do Velké Británie, kde dostal bojové jméno Marlet.

34
RC revue 3/2013

Krocení motorového padáku

Už delší dobu se pokouším o 3D akrobacii, ale jelikož si také někdy chci odpočinout s něčím klidnějším, rozhodl jsem se pořídit motorový padák. Když vysadí motor, padák prostě dopadne na zem bez poškození, alespoň tak jsem si to myslel. Prošel jsem si internetové stránky HobbyKing a bylo rozhodnuto, dvoumetrový padák, regulátor, motor a celokovovou tříkolku (serva jsem měl) se mi podařilo koupit za 2 200 Kč včetně poštovného. Nejsem příznivcem stavebnic na dlouhé zimní večery a tohle by mělo jít postavit během jednoho dne.

36
RC revue 3/2013

Black Horse Katana 61

Protože jsem časově vytížený a již nenacházím čas pro vlastní stavbu modelů, zvolil jsem jednoduchou cestu ke svému koníčku prostřednictvím předpracovaných stavebnic. Modelařím od roku 1970 a po „malé přestávce“ v létech 1995–2010 jsem opět začal. Po návratu jsem byl zaskočen značným pokrokem i nabídkou, kterých modelařina dosáhla. Při vyhledávání modelů mě oslovilo několik ARF stavebnic asijských výrobců, a tak jsem jako první model zakoupil Katanu o rozpětí 1440 mm od firmy Black Horse. Katana je svým způsobem okoukaná koncepce akrobatu, ale za cenu stavebnice bychom asi stěží postavili podobný model.

43
RC revue 3/2013

Ovládání směrovek velkých a obřích modelů

Směrovka patří mezi základní ovládací prvky skutečných letadel i modelů. U modelů to ale nemusí být úplně pravda, protože některé menší směrovku nemají vůbec a modeláři směr letu ovládají jen křidélky a výškovkou. Další skupinu tvoří menší modely, které sice směrovku ovládanou mají, modeláři ji však pro běžné polétání moc nepoužívají a občas ji uplatní aspoň při startu a přistání. Jiná situace je u akrobatických a 3D modelů. Řadu obratů bez směrovky nelze vůbec zaletět nebo bez zásahu směrovky nemají ten správný tvar. Ovládání směrovek prošlo s postupně se zvětšujícími rozměry akrobatických modelů svým vývojem.

48
RC revue 3/2013

Microheli Hlinsko 2013

V sobotu 2. února se v tělocvičně základní školy Ležáků v Hlinsku konal již 11. ročník halového setkání RC mikro a mini vrtulníků. I přes opětovný návrat k sobotnímu termínu, kdy si piloti mohou po náročné sobotě v neděli odpočinout a opravit případné škody, se zaregistrovalo jen 23 pilotů. Při registraci dostal každý pilot přívěsek a pamětní samolepku. Nižší účast pilotů přičítám všeobecné hospodářské krizi a uvážím-li, že chyběly notoricky známé tváře, je na pováženou, kam se bude vrtulníkářská obec ubírat.

54
RC revue 3/2013

Grumman F3F

Společnost Grumman se zasloužila svou úspěšnou konstrukcí spolehlivého mechanického zatahovacího podvozku o zvýšení rychlosti amerických stíhaček. Bylo to v pravý čas, neboť ve třicátých létech minulého století začalo být zřejmé, že pouhé zvyšování výkonu motoru nemá potřebný efekt a aerodynamici začali čistit dvouplošné „chmelnice“ od všeho žbrlení a výstupků. Firma Grumman Aircraft Engineering Corporation sídlící na Long Islandu se zabývala servisem pro letadla US Navy, brzy se však začala věnovat samostatné konstrukční činnosti. Firma postavila nejprve dvoumístný obojživelný spojovací a pozorovací letoun, dále se postupně zabývala vývojem a výrobou několika typů stíhaček pro letadlové lodě.

56
RC revue 3/2013

Artur po dvaceti létech aneb splnění jednoho modelářského snu

Asi každý modelář má nějaký model, který je jeho vysněným, a chtěl by si jej postavit. Jsem sice leteckým modelářem, přesto mým dlouhodobým modelářským snem byla loď, a to dobře známý rybářský kutr Artur. Artura od Igry jsem poprvé spatřil jako malý hoch v modelářské prodejně na Národní třídě v Praze někdy v roce 1988. Shodou nepřízní osudu jsem tenkrát stavebnici nezískal – když jsem na ní konečně našetřil, tak už nebyla, a nakonec Igra přestala stavebnici vyrábět. Na Artura jsem pak na dlouhé roky zapomněl. Díky internetu jsem ovšem po patnácti létech Artura opět spatřil a to opět oživilo mou touhu tuto loď postavit. Času jsem ale moc neměl a realizaci svého snu dále odkládal, až se mi podařilo v roce 2009 zakoupit nekompletní stavebnici – bez žeber, kýlu a balzových hranolů na příď a záď. Stavebnici jsem si vzal na letní dovolenou a začal se stavbou, která mě pohltila natolik, že po třech týdnech byl Artur postaven a puštěn na svojí první panenskou plavbu.

62
RC revue 3/2013

Stirlingův motor a parní stroj

Asi stejně jako většina modelářů, i já jsem vyrostl na balze, papíru a acetonovém lepidle. Po několika modelech letadel, stavěných spíše jako sportovní náčiní, mi ale pořád víc a víc chybělo to, že v nich nebylo možné tolik uplatnit moji profesi strojaře. Přemístil jsem se proto na zem a začal kovem vylepšovat modely aut. Ta pravá modelářská strojařina ale přišla až se ziskem několika plánů motorů a parních strojů.

64
RC revue 3/2013

Zajímavosti v Norimberku 2013

Na veleletrh v Norimberku už jezdím nějaký ten rok, snad si proto mohu dovolit trochu z nadhledu porovnat rozdíly a zkusit tipnout trendy. Letos bych viděl z ekonomického hlediska tři, i když to jsou vlastně jen vzájemně související důsledky jediné příčiny a řadu let trvajícího vývoje. První a zcela zjevný bych nazval „soumrak gigantů a autorit“. Velké evropské modelářské firmy, které jsme byli zvyklí vnímat desítky let jako tahouny vývoje, mají problémy a viditelně upadají. Nemá smysl jmenovat, týká se to všech. Bylo to vidět na velikosti stánků, jejich obsazení i vybavení, ale zejména na novinkách, kterých bylo poskrovnu, nebo to byly až na malé výjimky převzaté asijské výrobky. Nemyslím novinky ve smyslu zpracování modelu podle jiné předlohy či novou barvu krytu, ale skutečné inovace technické a technologické.

68