Facebook RC revue

RC revue

» Časopis » Archív časopisu

RC REVUE 6/2013

RC revue 6/2013
1. června vychází šesté číslo čtrnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:

V RC revue 6/2013 naleznete

Obsah časopisu RC revue 6/2013
	Model Piper L-4H Impulsem pro stavbu makety tohoto velmi známého letadla mi byl letecký den, který se konal roku 2012 na chebském letišti. Na něm jsem obdivoval letovou ukázku skutečného stroje, jehož letové vlastnosti byly natolik obdivuhodné, že mne navnadily ke stavbš modelu. Začal jsem sháněním všech potřebných podkladů a plánu. Díky internetu obojí nebyl problém, nicméně použitelný výkres jsem nakonec sehnal až od modeláře z USA. Velikost modelu jsem přizpůsobil zamýšlenému benzinovému motoru DLE-20, který k mé spokojenosti sloužil dvě sezony v jiném letadle. Rozpětí Piperu tak vyšlo na 2 500 mm a měřítko asi na 23 % originálu. Ačkoliv jsem měl původně obavy, jestli jsem to s velikostí vzhledem k výkonu motoru přece jen nepřehnal, tyto se později ukázaly jako zbytečné.	1
	Proč právě makety? Ničím nenahraditelný je pro modeláře průzkum předlohy „tváří v tvář“. Bohužel jen málo předloh se dá vidět na vlastní oči a z nich jen nepatrná část se nachází v našem okolí. Rozhodneme-li se výběr předlohy podřídit dosažitelnosti skutečného stroje a vyrazit na letiště, měli bychom si předem vyžádat povolení od majitele stroje – z pochopitelných důvodů nevidí piloti v hangárech cizí osobu rádi. Mnoho předloh již ne existuje, ale v muzeích se vyskytují typy předchozí, odvozené nebo alespoň příbuzné či od stejného výrobce. Je užitečné se s nimi seznámit minimálně kvůli celkovému pocitu ze stroje.	12
	Obousměrný regulátor pro modeláře Potřeboval jsem regulátor otáček komutátorového motoru do 10 A pro model lodi. Pohledem do zásuvek jsem zjistil, že mi už došla vhodná relé. Chtěl jsem původně objednat potřebné součástky, ale po pátrání na internetu jsem nakonec objednal stavebnici u výše uvedeného výrobce. Stavebnice obsahuje potřebné součástky včetně profesionálně zhotoveného plošného spoje s nepájivou maskou. Osazování usnadní potisk na straně součástek. Bohužel, popis u servokabelu je přehozen. Návod je na dvou stranách formátu A4 a je dostatečně podrobný. V seznamu součástek je uvedeno relé H820F12C. Toto relé s cívkou pro napětí 12 V je určeno pro spínání proudu 5 A. Ve stavebnici bylo relé TNA-2C- -0505L se stejnou proudovou zatížitelností, ale s cívkou pro napětí 5 V. Součástí regulátoru je stabilizátor napětí 5 V typu 7805. Pro něj a spínací t ranzistor I RFZ 44 musíme převrtat otvory v plošném spoji na průměr 1,2.	17
	Přijímač Spektrum AR635 AS3X Sport Bezprostředně poté, co se v sortimentu firmy Astra objevily první sady malých modelů od firmy Horizon Hobby, v jejichž jednoúčelové elektronice byl obsažen i stabilizační systém AS3X, jsem se začal zajímat o to, zda bude tato stabilizace výborně pracující v minimodelech k dispozici i samostatně. Letos v Norimberku jsem se dočkal, i když výrobce zvolil trochu jiné řešení, než jsem předpokládal. Stabilizace AS3X pracující na základě tříosého gyra se totiž stala součástí šestikanálového přijímače DSMX Spektrum AR635, takže lze sice osadit do libovolného modelu, ale zůstala vázána na systém Spektrum.	18
	Simulátory RealFlight 6.5 a RealFlight Basic firmy Knife Edge Software z USA patří už mnoho let mezi špičku mezi modelářskými simulátory a byl prvním, který nabídl současně dokonalé fotorealistické scény s kulisami kolem letového prostoru i rozsáhlá plně generovaná 3D prostředí, v nichž je možné se libovolně pohybovat a měnit úhel pohledu a v nichž se také naplno uplatní kvalitní simulace proudění vzduchu nad terénem. RealFlight 6.5, respektive „krabicovou“ verzi 6, jenž se zdarma přes internet automaticky upgraduje na nejnovější verzi (6.50.016), zapůjčil naší redakci dovozce, firma Revell.	24
	Bird of Time, legendární pravá Amerika Když jsem asi před 35 roky spatřil v americkém modelářském časopise RCM výkres tohoto větroně, okamžitě mne zaujal svou elegancí a půdorysem křídla připomínajícím známý německý předválečný větroň Minimoa. Desítky let jsem si říkal, že si jej postavím. Když se pak stavebnice objevila v nabídce firmy Pelikan Daniel, dlouho jsem neváhal a pořídil si model v rozsypu s úmyslem, že alespoň něco z něj přes zimu postavím v panelákovém bytě. S přibývajícími roky a ještě rychleji ubývajícími plochami pro létání s větroni jsem od počátku uvažoval o elektropohonu. Po otevření krabice se objevil rozměrný výkres ve skutečné velikosti, množství balzových prkének a balzové a překližkové díly spolu s nejnutnějším dalším materiálem.	28
	Elektrovětroň Vitesse – ve znamení rychlosti Pokřtěním modelu jménem Vitesse chtěl německý výrobce, firma Staufenbiel, zřejmě něco naznačit. Francouzské slovo Vitesse totiž znamená rychlost. Popisek českého distributora zní: „rychlý a obratný vysokovýkonný motorový větroň pro termické i svahové létání“. Něco takového jsem právě hledal, tedy model s rozpětím okolo tří metrů, který toho hodně umí, je levný, a navíc má pěkný, jednoduchý design. Vitesse je u nás prodáván ve dvou provedeních, buď jako ARF s motorem Himax, kuželem a vrtulí, nebo ARF bez motoru, které jsem zakoupil já.	32
	Elektrolet Mars Před časem jsem našel na stránkách NASA (www.nasa.gov) video znázorňující futuristickou myšlenku letounu, který by v řídké atmosféře planety Mars klouzavým letem pravděpodobně snímkoval jeho povrch. Letoun by byl doslova poskládán v modulu podobnému krabici na klobouky, poté odhozen a rozložen do svého původního tvaru jako nějaká skládačka.	34
	Polomaketa RAF S.E.5a Royal Aircraft Factory S.E.5a byla jedna z nejznámějších britských stíhaček z 1. světové války. Létala na ní řada nejlepších spojeneckých es, jako například Albert Ball, Mick Mannock nebo James McCudden. Letoun se vyznačoval velkou obratností a spolehlivostí. Model S.E.5a od firmy Parkzone je poháněný střídavým elektromorem a vyznačuje se řadou velmi pěkně zpracovaných maketových prvků. Vychází z dnes běžné technologie velkosériové produkce této kategorie modelů, výrobcem nazývané Durable Z-Foam. Model je vypěněn ve formách z pevné hmoty i s povrchovými detaily. Povrchovou úpravu tvoří nástřik polomatnými barvami. Celek je pak doplněn plastovými díly a dalšími detaily.	36
	Dvouválcový benzinový motor MVV S 175NP Zatím největším sériově vyráběným motorem v širokém sortimentu modelářských leteckých motorů brněnské firmy MVVS je typ MVVS 175NP. Jde o dvouválcový dvoudobý benzinový motor o zdvihovém objemu 172,8 cm3. Je určen zejména pro obří akrobaty a velké makety. Motor je zcela nově zkonstruován, při jeho vývoji byla použita řada technických novinek, zatím na předchozích motorech MVVS nepoužitých. To, že jde o nový motor, dal výrobce i do jeho názvu: NP znamená „nová platforma – new platform“. Od začátku byl motor konstruován nekompromisně s ambicemi být ve své kategorii špičkovým výrobkem na světové úrovni. Zkusme se tedy podívat, jak se to výrobci povedlo.	43
	Obří Extra 300 35 % Hangar 9 Poté, co jsem po čtyřech sezonách olétal Katanu 33 % od Krill Model, jsem hledal další vhodný model. Výrobců velkých akrobatů je několik, po mnoha úvahách, cenových kalkulacích a prohlédnutí spousty fotografií konstrukcí a videí s letovými ukázkami padl výběr na Extru 35 % od firmy Hangar 9, již u nás prodává firma Astra. Následoval jeden telefonát a jel jsem si do Uherského Brodu do skladu Astry Extru podrobně prohlédnout; nakonec jsem si ji odvezl domů. V následujících řádcích se pokusím o srovnání některých řešení tohoto modelu s Katanou 33 % od Krill Model a Veloxem od Orion models, jež jsem v minulosti provozoval.	46
	RC makety letadel (3) Když jsme se pevně rozhodli pro typ, který budeme jako maketu stavět, a dokázali sehnat maximum podkladů a informací o skutečném letadle, musíme se rozhodnout, jak velká maketa bude a pro jakou kategorii ji budeme stavět. Ještě jednou zde musím upozornit, že nedostatečná dokumentace a podklady ke stavbě jsou cestou do maketářských pekel. Musíme si totiž uvědomit, že nám stavba zabere nejspíš několik stovek, možná i tisíců hodin, a získat během práce další a lepší podklady, které jsou rozdílné od těch, podle kterých maketu doposud stavíme, je katastrofa.	54
	Mini Titan E325 S – flybarless pro každého Mezi vrtulníkáři je Mini Titan E325 notoricky známý jako bezproblémový tréninkový stroj a po správně zvoleném pohonu i stroj pro nácvik akrobacie. Nyní přichází Thunder Tiger s jeho další verzí s bezpádlovou (flybarless) hlavou a především s elektronickým stabilizátorem GT 5.1. Pádla se na vrtulnících objevila již v samotných počátcích. Už první modely Arthura Younga využívaly dodatečnou stabilizaci tyčí se závažím (systém Bell-Young patentován 1941), ze kterého se později vyvinul systém Bell-Hiller, který závaží rozšířil o pádla.	58
	Quadrokoptéra 3DRobotics V RC revue 9/2011 jsem se pokusil popsat jeden z nových fenoménů modelařiny, a to FPV létání. Při tom jsem zmínil i další novinku inspirovanou bezpilotními letouny, a to tzv. drony nebo také quadro- hexa- okto- a jiné koptéry. Slíbil jsem, že se k nim vrátím, ale netušil jsem, jakou obrovskou rychlostí se tento nový druh modelů řízených mikropočítači umístěnými přímo na jejich palubě bude rozvíjet. Několik málo let zpátky to byl koníček různých zájmových skupin, převážně působících u středních a vysokých škol. Také to byl výrobní program specializovaných firem pracujících na zakázkách pro armádu nebo policii. Na některých fórech se rozvíjely teorie tříosého řízení modelů v čase a prostoru za využití složitých, mně naprosto nepochopitelných algoritmů. K tomu všemu musíme přidat vývoj miniaturních modulů GPS, akcelerometrů, sonarů atp.	60
	Vyžlovka 2013 s mezinárodní účastí V sobotu 20. dubna neprohloupil žádný fanda parních strojů, když se vydal na hráz vyžlovského rybníka. Své pravidelné jarní dostaveníčko si tam dopřáli majitelé funkčních parníků. Letošní ročník byl již desátým v pořadí, a tak se pořadatelé v čele s ředitelem soutěže Petrem Stejskalem a Klubem lodních modelářů Písek snažili k účasti přimět každého, kdo někdy s modelem parníku s funkčním parním strojem na českých soutěžních i nesoutěžních vodách vyplul. Bohužel počasí bylo jiného názoru, a tak účastníci veřejné soutěže Lo-53 přijížděli na místo činu s očekáváním nejhoršího. Po teplých dnech meteorologové předpovídali ochlazení s deštěm a je nutné říci, že se tentokrát trefili.	68
	Kolesový parník Vltava Vloni jsem poprvé nepostavil nic nového – myslím tím stroj – neměl jsem moc času, život byl takový nějaký rozběhaný, a tak jsem se věnoval dokončování a přestavbám toho, co jsem měl doma. Ale nakonec jsem se odhodlal k další tematické stavbě modelu „na protest proti čínským stavebnicím“, třeba jí někoho inspiruji k vlastní činnosti. Šlo o kolesový parník Vltava se strojovnou z lodi Triton. Tento malý kolesáček, vzniklý z prodlouženého trupu modelu parníku Jirka, jsem před časem zrušil. Měl malý, bachratý trup a loď plula hodně potopená, protože kotel a strojovna byly poměrně těžké. Prodloužený trup měl optimální nosnost asi 4 kg, loď však měla výtlak skoro 6 kg, takže kolesa byla skoro do poloviny ponořená ve vodě. Tím ztrácela účinnost, většina výkonu se spotřebovala na „máchání“ vody a Triton moc neplul.	70
	RC kolesový parník Lulonga Pokud uvažujeme o jednoduché verzi se společným hřídelem, je třeba usadit všechna ložiska na boky kolesnic najednou. Kluzná ložiska, nejlépe příruby s osazením (v mém případě zkrácené mosazné elektrotechnické zdířky ze starých zásob (výhodou je jejich jemný závit), jinak se dají provrtat mosazné šrouby M8 či si necháme vysoustružit jednoduché příruby z mosazi či teflonu. Příruby natřeme lepidlem (epoxy, PU), vložíme do předvrtaných otvorů a lehce předběžně zafixujeme. Pak jimi provlékneme dlouhý rovný hřídel, zkontrolujeme souosost a lehkost otáčení a necháme vytvrdit lepidlo. Samozřejmě je třeba dát pozor na to, aby se hřídel nepřilepil k ložiskům, proto je dobré jej lehce naseparovat.	72
	Zhotovení trupu Dělicí rovina je využita k zhotovení jedné strany formy, a to v místě, kde je trup lodi nejširší. To proto, aby se dal trup snadno vyjmout z formy bez poškození. Toto pravidlo může být porušeno v případě, že forma je zhotovena z pružného či elastického materiálu, jako je například Lukopren. V našem případě je dělicí rovina vyrobena z Komatexu – tvrzeného PVC. Jde o materiál používaný na reklamní desky. Podstava a část stojin dělicí roviny tvoří dřevotříska. Aby se kopyto dostalo do správné polohy vůči dělicí rovině, je vyrovnáno plastelínou (obr. 11). Zhotovení formy Popisovaná forma umožní laminování až několika desítek trupů. Zde popisovaný postup platí pro negativní formy. Je kromě některých detailů stejný pro obě části formy. Nejprve dokonale naseparujeme kopyto, aby se nepřichytilo k formě. K separaci použijeme třeba přípravky Frekote B-15 (tekutina) a Oscars M700 (pasta). Vlastní formu vytváříme ručním kladením jednotlivých vrstev skelné tkaniny. Jednotlivé vrstvy štětcem prosycujeme iniciovanou pryskyřicí, v tomto případě jde o pryskyřici MGS L285, smíchanou s tužidlem v hmotnostním poměru 100 : 40 (objemově to je 100 : 47, nevadí ani 100 : 50). První vrstvu formy tvoří takzvaný formovací gel nanášený štětcem nebo stříkáním. Zlepšuje kvalitu povrchu, ale bohužel také okopíruje jakékoliv drobné vady kopyta. Je velmi důležité, aby byla nanesena jen velmi tenká a souvislá vrstva gelu, aby z ní unikly všechny vzduchové bublinky. Zároveň se musí při nanášení dalších vrstev, ať už zahuštěnky (epoxid smíchaný s nasekanými skelnými vlákny), nebo tkaniny, dbát zvýšené opatrnosti, aby se do gelové vrstvy nedostala skelná vlákna.	73
	104s Lada, motorová jachta třídy EX lodních modelářů Svazarmu v Náměšti nad Oslavou. Svou délkou se neřadí mezi „speciály\" třídy EX, ale dobrými jízdními vlastnostmi jistě nezklame žádného modeláře. Při stavbě modelu se zřejmě každý setká s řadou překážek, které sám zvládne jen s obtížemi. Práce jde lépe v kolektivu – v kroužku při Domu pionýrů nebo modelářském klubu Svazarmu. V nich poradí zkušení instruktoři všem zájemcům o lodní modelářství.	76